Dius má narozky: part 3

25. listopadu 2012 v 22:39 | Anti~ |  Dius má narozky
A je to tu zas. Prostě mě to nějak baví. Někdo se mě ptal.. myslím, že to byla Dizinka, jestli z toho neudělám povídku. Pokud jsem to pochopila správně, tak už je to učiněno. A je to první povídka, která vypadá, že bych jí mohla ukončit.
Tahle část mě bavila a můza měla náladu spolupracovat, takže je to dlouhý asi jako první díl. Nic moc, ale jde to. Snad se to bude líbyt :D
K animaci. Mám tři důvody, proč zrovna ona. Devon Bostick je prostě boží, jeho ďábelský úsměvy prostě stylový a dokonale to vystihuje moje pocity při dopsání týhle části. Měla jsem TENHLE ↓ úsměv. Jenom ne tak dobrej :D
Myslím, že se mi musel Dius na Olympu tlemit jako šílenej. Sotva se můj žaludek uklidnil z jízdy výtahem z podsvětí na povrch, najednou tradadadá, dojdem k Empire State Building a nastoupíme do dalšího výtahu do 600-stého patra. Já na něj zapoměla. Moje rodina mi samozřejmě neprokázala ani špetku soucitu. Nico odkudsi vytáhl mítomágii, Hazelka Bravíčko (její nehádesovost mě vzkutku pohoršuje) a oba předstírali, že neexistuju. Taťka si v hale půjčil návleky na boty a tvářil se na své poměry velice spokojeně (Já osobně tomu říkám "slabší ďábelský pohled". Neznalím osobám by to mohlo vzdáleně připomínat úsměv pana Burnese ze Simpsonových).

Jestli jste čekali, že nás nahoře bude čekat uvítací výbor bohů, tak moc neznáte postavení rodinky Hádesovců na Olympu. Jediný kdo tam na nás čekal byl otráveně vypadající Satyr, které ho jsme přistihli zrovna ve chvíli, kdy se dloubal v nose. Hazelka málem omdlela.
Olymp byl jako vymetenej. Ale gigantická "Bouda Bohů, jak tomu říká já, svítila jako tělocvičny o maturytních plesech. Až na to, že tady netrsali mladí ožralí teenangeři na nejnovější hity, ale staří bohové v šatech pocházejících asi z dob velký francouzský revoluce. O hudbě radši ani mluvit. Pokud by byl Chuck Norris hluchej, dementní a bez špetky hudebního vkusu, tak by složil asi něco takového. Olympáci jsou divný. To u nás doma hraje jenom tvrdej rock spojený s nářeky mrtvých. Prostě líbivá melodie pro uši děti Hádeska (o Hazelce, který v pokoji hraje "Baby Baby" od toho údajného muže Justina Biebera, radši ani nemluvím).
Měla jsem dokonale naplánovaný svůj triumvální nástup. Vykopnutí dveří, vlající černý plášť, temná aura, hudba utichne a všichni na nás budou čumět. Bohužel.. mé předstvai nikdy nevyjdou. Místo toho jsem si při pokusu o vykopnutí dveří málem zlomila palec u nohy. Když jsem couvla a skákala na jedný noze bolestí, podařilo se mi zakopnout o vlastní plášť, otevřít bránu váhou vlastního padajícího těla a svalit se na zem. Přímo k Diusovejm nohám. Sudičky si na mě asi zasedly.
"To si děláš prdel, co?" zaslechla jsem Nika zamumlal. Měla jsem v plánu vstát a něco intelektuálního mu na to odpovědět. Kdyby mi někdo nestoupnul na můj plášť (Pokud jde o něj, tak jsem ho poté při první příležitosti spláchla do záchodu. Ten plášť, ne toho kdo mi na něj šplápl). Že byste neuhodly, kdo to byl. Můj "úhlavní nepřítel" nechutná slizká blond hlava Jason Grace. Samozřejmě jsem si nenechala ujít tu Hádesovsky úžasnou příležistost a hned za ten plášt zatáhla. Bloncka sletěl na zem vedle mě. Rychle jsme se vyškrábala na nohy, abych na něj mohla vrhat výtězné pohledy z výšky. Naštěstí, pro mě, v sobě Jason nemá ani trochu Hádesovosti, takže ho nenapadlo, že by mi podkopl nohy a pak se mi vysmíval. To bych alepsoň v jeho situaci udělala já.
"Ahoj J-Á-S-O-N-E!" usmála jsem se výtězně. Nestihla jsem dodat to cool "Dlouho jsme se neviděli", protože k nám přidusal Dius.
"HÁÁDÉÉÉÉ!! Čau bráchooooo..." zakřičel přez celou místnost. Občas si říkám, jestli není třeba bůh vydláků. Hádesovi se naštěstí podařilo uhnout, protože Dius se na něj řítil jak náklaďák ve smiku a nevypadalo to, že hodlá zastavit. Nakonec to napálil do Nika. Zkuste hádat, kdo utrpěl víc. Dius hned vyskočil na nohy. Naopak Nika jsem musela zvedat. Kdyby to byla Hazelka, tak si to ještě užiju, ale on je můj oblíbenej sourozenec (nemám moc velký výběr co), takže ho nenechám natáhnout bačkory. Alespoň ne v nejbližší době. Potřebuju nějakýho partnera na...jak to říct.. ty nehezký věci co občas dělám. Moje nejlepší polobožská kámoška zrovna chytla spalničky, takže mi nikdo jinej na krku nezbyl.
"Háde, konečně jsi přišel." pořvával Dius, zatímco jsem se k nim blížila s zabijáckým pohledem a polobezvědomím Nikem vysícím na rameni. Dius už chtěl na tátu skočit a nejspíš mu zlámat všechny kosti v těle, když před sebe táta natáhnul ruku:
"Znáš přece pravidla. Dodržuj můj osobní prostor. Blíž než metr ne." řekl chladně. Jak může něco takovýho říct s tak klidnou tváří? Prostě celej on. Naposledy byl ten jeho "osobní prostor" přerušenej, když k nám přišla na návštěvu Hekaté, jedna z mála bohyň co nám (slušně řečeno) neleze na nervy, a přivedla si sebou asi tříletého haranta. Ten měl tu odvahu přerušit taťkův osobní prostor. Skočilo na něj a pořád ječelo "Stejďo Hádé." netuším co mu Hekaté nakecala, ale tvářilo se, jako by tatík byl nějakej bůh mateřský lásky, nebo co.
Zase jsem odbočila. Zpět do děje. Dius vypadal, jako by mu někdo řekl, že Olymp se přesouvá do Íránu, ale vzpamatoval se rychle. Chňapnul tátovy po tý napřažený ruce a začal mu s ní třást. Teda začal by. Jenomže mu to jaksi nevyšlo. O co go mi doklaplo už podle toho Diusovýho soustředěnýho výrazu a podle toho, jak má Hádes bílí klouby. Můj milovaný tatík se pokoušel zlomit bráchovi ruku a on mu to oplácel. No jo. Bohové jsou tak psychicky vyspělí. Povzdechla jsem si a hodila Nika na náhodnou židli (mám nepříjemný pocit, že to byl trůn nějakého boha, ale vzhledem k tomu, že to mího bráchu nezabilo, to asi nebyl nikdo důležitej). Deméteržel, neměla jsem co dělat, takže jsem si stejně přitáhla nějakou jinou židly (tohle už nebyl trůn) k Diusovi a taťkovi, abych se mohla koukat, jak to dopadne. Asi po deseti minutách mě to přestalo bavit.
"Vypadá to, že to budete mít na dlouho. Nechcete rovnou židli?" zamumala jsem znuděně. Dius hned nadšeně zvolal, ať mu jí podám. Hádes o mnoho míň nadšeně zahuhlal něco ve smyslu, že jeho bratr nemůže být zvýhodněný. Pochopila jsem to jako ano.
Pokud mě už dost znáte a pochopili jste moji Hádesovskou povahu, tak vám snad mohlo dojít, že já NIC nedělám jen tak. O pomáhání Diusovi to platí miliardnásobně. Tatíkovi jsem vzali normální plastovou žili. Pak jsem se vrátila pro Diusovou. Musím prohlásit, že táhnout Hefaistův trůn přez celou halu nebylo jen tak. Ale za ten Diusův xicht to stálo. Sotva na něj dosednul, no.. trůn, který zjistil, že na něm nesedí jeho majitel se proměnil vražebnou zbraň. Jelikož můj milovaný nepřítel je bůh, tak mu to moc neublížilo, ale naštvalo ho to dost. A taťka tu jejich drtičku rukou vyhrál. Tohle důvod, proč Hádesovci vždy vítězí. Nikdy nehrají fér. Ale je to prdel :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | Web | 26. listopadu 2012 v 15:13 | Reagovat

Božeeeeee xDDD Já to miluju!!!!!:DDD Piš dál,zase jsem se nařechtala jak kar xD

2 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | Web | 26. listopadu 2012 v 16:15 | Reagovat

[1]: Doufám že už píšeš další!!!!!:DD

3 Isenstar Isenstar | 26. listopadu 2012 v 16:47 | Reagovat

O-MY-GODNESS!! Tohle by měli zakázat, takhle strašlivě rozesmívat lidi! Málem jsem u toho (s prominutím) chcípla! Máš dokonalej smysl pro humor! Jsi na stejný příčce jako moje ségra (a to už je co říct...). Dokonalý!!

4 Tia Crystalvoyager Tia Crystalvoyager | Web | 26. listopadu 2012 v 20:51 | Reagovat

Tohle dílo je prostě a jednoduše awsóómní! :)) Bohové, spojte se :) Furt se nemůžu dostat z toho nápadu xD Je to prostě drsný! :D Víš ale co obdivuju nejvíc? Nevíš... já ti to neřeknu... dobře řeknu :D :-D Líbí se mi, že si z hlavní hrdinky udělala takový máslo :D Prostě - tohle udělá málo kdo :) Všici si ze své hlavní postavy, kterou si vysníjou dokonale (asi kvůli komplexům, páč by chtěli být jako his/her), udělají milého pána supermana a pak boří hlavou zdi! :D Ty sis udělala naprosto parádní hrdinku, která není dokonalá, ale má své kouzlo - and I like that! *_*

5 terka-trochu-nenormalni terka-trochu-nenormalni | 29. listopadu 2012 v 19:03 | Reagovat

to je úúúúúúúúúúúúúúúúúúúúúžasnýý za ten pohled na diusův xicht bych dala cokoli :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama