Dius má narozky: part 6 (FINAL)

5. prosince 2012 v 8:59 | Anti~ |  Dius má narozky
Tak jo a je to tady. Oslavujte a bulte! Oslavovat můžou ti co jim to líbylo a brečet ti co je to čtvalo.. nebo radši obráceně. Tohle je totiž konec Diuse. Já osobně jsem nečekala, že to tímhle dílem skončí. Čekala jsem tak další dva, tři díly. Ale moc mi to nevadí. Je to první dílová povídka, kterou jsem dopsala (ikdyž nevím, jestli se to jako povídka duá počítat. Pokud se vám to líbilo, tak mi dejte vydět, jestli mám napsat nějaký pokráčko.
Tenhle díl je o něco delší něž ty předchozí. Bohůmžel ale né lepší ani stejně dobrý. Přijde mi o hodně slabší. Ale co.. musím vám to stačit. Tak.. doufám, že si to přečtete. To, že jsem to psala včera do jedný do rána jde na úkor kvality -__-"
Únos není nic jednoduchýho. Musí se to zdlouhavě plánovat, čmárat nákresy, přemejšlet o tom a tak. Já ale nepatřím mezi lidi co věci dělaj, tak jak se má. Já se na to prostě vrhnu a pak doufám, že to vyjde.

Připlížila jsem s k "božský tělocvičně". Většina bohů vypadala normálně. Kromě Diuse, který byl v trváři celý rudý a něco ječel na dvojčata. Ha! Jejich utrpení jsem si náležitě užila. Každopádně jsem se pomodlila k tátovi (snad to neslyšel), našla Jasona a začala se k němu šinout. "Perfektně" jsem si to promyslela, což v mém případě znamená, že jsem nad tím přemíšlela asi tu minutu, co jsem šla k božský tělocvičně. Ikdyž.. na moje poměry to bylo docela funkční.
Většinu doby jsem se plížila, ale asi pět metrů před Jasonem jsem se narovnala a šla k němu, jako by nic.
"Ahoj Iáson-" zarazila jsem se "Teda Jasone." usmála jsem se na něj nejsladším úsměvem co jsem uměla. To byste koukali, jak nevinně umím vypadat, když chci. Jason na mě nechápavě čučel.
"Jen jsem s tebou chtěla mluvit, OSAMOTĚ. Je to DŮLEŽITÝ." tentokrát jsem mluvila rádoby vážně. Jason překonal mé mínění o jeho intelektu. Ani já si nemyslela, že je tak blbej, aby mi to sežral, i přez můj úchvatný herecký výkon.
"Tak jo. Ale rychle, za chvíli začne karaoke a Hermés říkal, že o minulejch narozeninách se Afrodita tak ožrala, že z toho udělala stryptýz. To si nemůžu nechat ujít." Jason to řekl, jako by se nic nedělo a já měla co dělat, abych mu jednu nevrazila. Místo toho jsem se sladce usmála otočila a pomalu se šourala k východu. Když se Jason nedívala němě jsem zanadávala.

"Tak o co jde?" zeptal se Jason vyditelně znuděne, když jsem zastavila za jedním domem.
"Jasone.. "popotáhla jsem, aby to znělo, že brečím (teď zapněte píseň "Memory" nebo něco podobně dojemnýho) "Já.." přiblížila jsem se k němu, že jsme od sebe byli asi deset cenťáků a obejmula jsem ho. Za tohle bych měla dostat Oscara. ".. Jasone. Já tě.. miluju. Svou lásku jsem schovávala před sebou samou, ale teď už se nemůžu udržet." Prakticky jsem úplně nelhala. Nemohla jsem se udržet netlemit.
"Fakt?" zeptal se Jason zmateně.
"Ne, kecám." ušklíbla jsem se. Do tohoto momentu jsem to měla promyšlený. Teď jsem ale byla v háji. Asi jsem zapoměla na to, že jsem totální loser a šance, že nakopu zadek Jasonovi, Diusovímu spratkovi, je asi tak nulová. A přiznávám to fakt nerada. Další vada mého "geniálního" plánu. A to jsem do tý chvíle zněla tak cool. Že já jsem toho Nika fakt nějak nepodplatila.
"Co?"
"Hehe.. to byl vtip.." Tak jo.. většinou, kdy jsem v průseru, tak mě něco napadne, ale teď jsem byla trochu v dokonale gigantickým háji. Baseballovou pálku jsem nechala v podsvětí a omračování stejně nebyl můj styl. Kdybych tu aspoň měla pepřák, ale ten jsem taky nechala doma
"Hm?" Jason se ostáhnul a kouknul na mě divně inteligentně. To k němu fakt nesedí.
"No tak jo fajn." vzdychnula jsem a sedla jsem si na nějakou obrácenou bednu, nebo co. Rozhodla jsem se nasadit "upřímnou" taktiku. "Vzala jsem tě sem, protože potřebuju něco vědět. Jeden chlap mě vydírá a jestli mu nepřinesu Diův blesk, tak zabije mýho mladšího bráchu." Tak jo. Trošku jsem kecala. Ale přece mu nebudu říkat, že jsem ho chtěla unést, abych si pořídila Hádovou čapku. To by se na mě z vysoka vy*ral.
"Dyť tvůj brácha sedí vevnitř a cpe se hambáčema." podotknul Jason podezřívavě.
"No joo...ee.." koktala jsem ".. já myslela toho druhýho... toho lidskýho."
"Aha.. tak to je mi líto. Jestli chceš, tak tě tam vemu." Sakra.. fakt mi na to naletěl. Jestli mi za tohle toho Oscara nedaj, tak je žaluju.
Utřela jsem si z oka neexistující slzičku (na tom falešným pláči ještě musím zapracovat) a sladce se usmála:
"Děkuju." špitla jsem.

Měla jsem štěstí. Blesk nebyl v božský tělocvičně. Jason mě táhnul přez půlku Olympu a já celou dobu hrála neviňátko. Budu upřímná. Docela mě to bavilo. Kdybych si nepomatovala, jak se Jasonovi podařilo zbalit mojí ségru a pak jí dát kopačky, kvůli nějaký nimfě, skoro by mě přestal štvát. Smůla, nezapoměla, takže navzdoru tomu, že se posledních deset minut choval jako ne-Jason, tak jsem pořád plánovala, jak ho zabít. Teda mučit, zabíjet ho nebudu. To by zůstal u nás doma v podsvětí a to fakt nechci.
"Tady to je." ozval se, když jsme došli k nějaký budově. Vypadalo to jako zmenšená božská tělocvična. Akorát byla pozlacená nebo co, protože děsně otravně jakoby světýlkovala. Boleli mě z toho oči. Co maj olympáci s tím zlatem. To tu nikdo neumí stavět baráky z černýho kamene? Asi jsme v podsvětí jediný normální.
No.. zase přeskakuju. Velice slušně a mile jsem Jasonoci poděkovala (až ho příště uvidím, tak na něj musím být pořádně hnusná, abych si to vynahradila). On mi na to zamával a s divným úsměvem odešel. Škoda, že mě nenapadlo to co mě mělo napadnou ještě předtím než jsme otevřela ty dveře.
První co jsem uviděla byl Diusův hodně nas*anej výraz. Z čehož se dá vydedukovat, že první co mě napadlo bylo "Upsky dupsky.. je to v prdeli.."
Než jsem stihla prásknout do bot, už mě Dius držel za tryčko dva metry nad zemí. Dveře se za mnou zavřeli.
"Jé.. čau kámo. Co se děje?" prohodila jsem rádoby ledabile. Dius mě pustil ze země a třísknul se mnou na nějakej podstavec, nebo židli. Neměla jsem čas zjišťovat co to je. No.. Dius nepatří mezi vyrovnanější typy bohů, takže zatajovací, uklidňovací technika je u něj k ničemu.
" CO SE DĚJE?? Děje se to, že mě tu někdo málem uškvařil židlí a pak mi ještě chce ukrást MŮJ BLESK!!" ječel histericky.
"Jaks na to přišel?" zeptala jsem se a snažila se zachovat pokerface. Dius se jízlive usmál. Sakra.. to to umí i ON a jenom já ne. To je tak nespravdelivý. Proč zrovna já nezdědila schopnost jménem ďábelský úsměv.
"Tvůj brácha mi to ochotně řekl."
"CO?" Byli dvě možnosti. První: Dius Nica vydíral a on mu to prozradil proti vlastní vůli. Úmyslně mi nechtěl škodit. Ale to byla vážně pořádná kravina. Druhá byla mnohem pravděpodobnější: Nico s Diusem smlouval a pravděpodobně z toho vytáhnul něco fakt užitečnýho(něco dalšího kromě mího utrpení). Nic si nebudu namlouvat. Já bych udělala to samí.
"Vykecal mi to. Že ty a tvý kámoši od Hermése se mně snažíte okrást. Máte POŘÁDNEJ průšvih." Dius na mě valil vejry jako psychouš. Přemýšlela jsem, jak z toho nejlíp vybruslit. První krok: hodila jsem po Diusovi tím nejsladším úsměvem co umím. Efekt: Nasral se akorát víc. Ale já vážně nechtěla umřít. Pokud jde o kradení, tak je Dius dost histerickej. Naposledy, když mu někdo něco ukradl, tak ho přivázal ke skále a nechal nějakýho papouška, aby mu žral játra. A to mu ten chlap ukradl jenom svíčku co měl v obejváku. Jak on se jmenoval? Profámius? Pepekleus? Ne.. to není ono. Pro.. pro.. pro.. jo! Prometheus. Se mu nedivým, že se stal záporákem. Ono dost nasere, když vás někdo nechá žrát, jenom kvůli něčemu co jste mohli koupi v drogérce.
Travis a Connor si to tím žalováním Diusovi pěkně posrali. Ty bylo to jediné co mě těšilo. Alespoň se jim nemusím mstít já (ikdyž to stejně udělám). Jinak to vypadalo fakt blbě. Dius si mě přehodil přez rameno a odnes mě až do božský tělocvičny. Cestou jsme šli kolem Jasona. ušklíbnul se na mě a já na něj ukázala něco hodně sprostýho. Moje nenávist k němu roste. Nejspíš víte, že když váma pohrdá váš vlastní rodič, tak to není nic příjemnýho. Můj táta mnou přímo nepohrdá, ale že bych byla jeho oblíbený dítě, tak to zase ne (má nejradši Bianku... a to je mrtvá). Své postavení u něj jsem si určitě nevylepšila tím, že jsem ho ztrapnila, když mě Dius postavil na pódium, potom co přitáhnul dvojčata, a začal s naším výčtem provinění. To bylo fakt trapný, jako by nám bylo pět. Na konci mýstnosti jsem zahlédla Nika, jak se tlemí a mává na mě svazkem zelených prašulí. Muselo jich být fakt hodně. Hajzl malej.. o tom si spolu ještě promluvíme.
Všichni se proti mě spikli. Dius se rozhodl, že když má ty narozeniny, tak bude velkorysý. Takže nás nezabije, ani nás nepřiváže ke skále, aby nám supi mohli klivat orgány, nebo tak. Místo toho rozhodnul, že nás donutí chodit na celý vánoční a později i letní prázdniny pracovat na "Ranč Trojitý G", aby jsme se tam naučili zodpovědnosti a podobnejm blbinám. Jo myslím ten ranč v Texasu, kde chovaj Apolonový svatý barevný krávy (jakou barvu maj si fakt nevybavuju), masožravý koně a podobný potvory. Asi bych radši byla mrtvá. Tolik mi nevadí, že budu kydat hnůj, jako spíš to, že tam bude asi čtyřicet stupňů a já se možná OPÁLÍM! Vým, že to zní dost blonďatě, ale já se vážně nechci opálit. Přišla bych o svůj zrdavý hádesovský odstín bílé kůže (o 3 stupně tmavší než u upírů a o 50 128 249 stupňů světlejší než u normálních lidí.
Tak.. a takhle dopadnul můj geniální plán a Diusový narozky. Teda alespoň pro mě. Pokračovalo to nějak takhle:
  • Diusův blesk posléze zase někdo ukradnul, ale u východu ho chytnul ten satyr co se dloubal v nose. Kdo by do něj řekl, že je to profesionální karatista se třetím danem černého pásku. Ještě víc mě, ale překvapilo, že to byli Percy s Thalií. Ani jednoho z nich bych na zloděje netipla. Obzvlášť, když Thalka ani neměla vědět o tý dohodě Hádes x polobohové.
  • Afrodita se ožrata tak, že když na ní přišla řada na karaoke, automaticky se začala svlékat. Naštěstí přiběhli Hefaistos s Árem a odtáhli jí.
  • Ti dva se následkem toho poprali, jelikož Hef nesnáší, když na jeho ženu šahá někdo jiný. Ještě že neví o tom co Áres a Afro PROVÁDĚLI za těma trůnama.
  • Nějaký polobůžek (jehož jméno vím, ale nepovím, aby se dalo využít k vydírání) vykecal Diusovi, že tu věc s bleskem zorganizoval Hádes. Za trest k nám na svátky pozval Deméter.
  • Dva dny po večírku se zjistilo, že Travis a Connor do punče přimýchali projímadlo. většina bohů a polobohů strávila dlouhé noci na záchodě. Ještě, že já na pití neměla čas.
  • Když táta zjistil, že k nám přijde Dementer usoudil, že je to moje vinna. Pořádně mě seřval. Netuším jestli se mi to nezdálo, ale mám pocit, že mu trochu začaly čoudit vlasy. Věřím, že pokud se mi ho podaří dost naštvat, určitě mu začnou hořet, jako v Disney. Alepsoň nějaký úspěch.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | Web | 5. prosince 2012 v 10:51 | Reagovat

Musíš napsat další!!!!Víš ty vůbec jak to je dokonalý?!:DDD Já to miluju!!!!*-* Je to moje droga *3*

2 terka-trochu-nenormalni terka-trochu-nenormalni | 5. prosince 2012 v 11:18 | Reagovat

BOŽÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ polobožská ségro... je mi líto tto s tim bleskem ale i tak to musela bejt prdel néé až na ten trest....rada k dyž se budeš mazat opalovacím krémen třeba budeš pořád bílá... a to s tim bleskem je mi moc líto a nica pozdravuj ....... a vyři´d tátovi že deméter je pěkně nasraná a má asi tak 10 novejch druhů musli...upřímnou soustrast :-x  :-D ale jinak supéééééééér myslím že by jsi měla udělat třeba narozky nějakýho jinýho boha :-D

3 Kuroneko Mistletin von Ookami Kuroneko Mistletin von Ookami | E-mail | Web | 6. prosince 2012 v 21:04 | Reagovat

konec hustý, všechno husté :D Možná, e je ta povídka jednoduchá, ale někdy je v jednoduchosti ta největší síla :D

4 Marillë Marillë | 8. prosince 2012 v 11:08 | Reagovat

Bohové! To bylo B-O-Ž-S-K-Ý!!!
"Já tě... miluju."
"Fakt?"
"Ne, kecám."
Tak to mě zabilo :-D :-D Ty MUSÍŠ napsat pokračování! Tohle je tak dokonalý, že snad neexistuje vhodnej výraz!
Ale ten konec... Skončilo to fakt "realisticky". Ale je mi všech v podsvětí upřímně líto a to ze tří -nebo dvou- důvodů:
za 1.: Je mi ze všech nejvíc líto Háda, protože mít na krku Jack, to musí být zážitek :-D
za 2.: Je mi líto celého podsvětí, protože strávit svátky s Demeter asi nesplňuje ŽÁDNOU představu o pokojném strávení svátků (ale to asi s Jack stejně nehrozí)
a za 3.: Eee, to musím ještě domyslet... :-D
Takže abych to shrnula: Nejlepší FF na Jacksona, jakou jsem kdy četla!

5 Isenstar Isenstar | 14. prosince 2012 v 19:25 | Reagovat

Ježišmarjá, ježišmarjá, ježišmarjá.... Úžasná povídka! Pokračování musí být, nebo pošlu TOBĚ na svátky svojí učitelku němčiny! Jo, velmi kruté!
Nejvíc mě asi dostalo to s tím projímadlem... Co si k sakru ještě vymyslej? :-D  :-D ÚŽA, ÚŽA, ÚŽA!!!

6 Tia Tia | 15. prosince 2012 v 17:28 | Reagovat

Můžeš mi vysvětlit, jak jsem to mohla přehlídnout? :D :D jsem to ale trol! Ten konec- to byl konec! :-D :D *och, opradu inteligentní,T* *shut up!* :D No nic, víc takových povídek, kámo!!! :-D :D Bylo to gute - hej uplně vidim sebe - upsky dupsky taky často říkám, když se něco posere :D :-D Samozřejmě, abych zlehčila situaci, načež následuju neustávající hodinový křik mé matinky xD :-D ale tuhle povídku žeru!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama