Zachraňte vojína Jacksona part 3

24. března 2013 v 14:58 | Anti~ |  Zachraňte vojína Jacksona
Tak.. konečně je to tu :DD něco jsem napsala. Nebudu to protahovat, jenom se pochlubím, že mám novej díl knížky Percyho jacksona/Bohů Olympu. Kromě toho, že by vás to mělo motivovat k žárlení (jelikož je to božský a já idiot už jsem to přečetla), vám to říkám i proto, že Percan na mě má zajímavý účinek. Po jeho přečtení mám vždycky neskutečnou chuť psát :DD Těšte se Miloušové xDDDD (slovo "Miloušové" bylo míněno s odkazem na Milouše ze Saturnina :DDD)
Už jsem přežila hodně strašnejch věcí.. ale tohle vypadalo na (ne neřeknu úplně nejhorší, tak děsný to nebylo) jednu z těch nejhorších, do mí sbírky děsnosti. Je hodně který nesnáším a ona VĚC byla určitě v první padesátce, možná dvacítce, ne-li desítce.

Uhodli jste o co jde? No, já bych to uhodla, jsem toho názoru, že jsem vcelku odhadnutelný člověk. Ikdyž, to o sobě může říct každý, protože technicky vzato, pokud nemáte vírazně omezené myšlení, tak by každý měl odhadovat, co on sám udělá, nebo si bude myslet. Já sem se to sice chvíli učila, ale i tak si myslím, že to plně ovládám.
Každopádně, ikdybych neuměla věštit budoucnost nebo odhadovat ostatní lidi -což jsou jen tak mimochodem obojí věci, které bohůmžel neumím- hned jak jsem uviděla "tu věc", věděla jsem, že to bude blbý. A pojmem "ta věc" myslím to co se nacházelo ve stodole kus od ohrady s krávami, kam mě Superkráva dovedla. A "to co se nacházelo ve stodole kus od ohrady s krávami, kam mě Superkráva dovedla" v tomto případě znamená.. DÍTĚ. Nekecám, vážně dítě. Malí uječený tvor z masa a kostí.

Dobře, možná trošičku přeháním. Nebylo to úplný mimino. Onomu tvoru, povalujícímu se na hromadě sena, mohlo být tak od jedenácti do třinácti. Vypadalo to.. divně, s čímž problém nemám, protože já vždycky měla slabost pro divný věci. Vlasy to mělo dlouhé kus pod ramena, neskutečně střapaté a zrzavé takovým tím spůsobem, kdy hned při pohledu na ně uvažujete, jestli je náhodou nemá obarvené. A to, že to v oněch záhadných vlasech mělo černý melír na dojmu nepřidávalo. Skoro tak moc jako vlasy mě dostalo oblečení toho tvora. Jestli jsem já podle superkrávy emo, tak tohle.. je asi démon převtělený do člověka. Styl jsem jaksi nedokázala zařadit, něco jako emo/punk/gothic a osobitý styl mého mladšího bratra k tomu. A tím nemyslím, že to bylo celý černý, to můžu jenom já (Plus Nico, ale jelikož jsem ještě pořád naštvaná kvůli tý věci s tím, že se na mě -slušně řečeno- vykašlal, takže dá dočasný zákaz nošení černý barvy. Ikdyž to je přeneseně řečeno, ve skutečnosti jsem mu všechno jeho oblečení hodila do pračky s podobným množstvím bílího prádla, oboustraná výměna barev.). Abych byla přesná, sice to mělo ze tří čtvrtin černý oblečení, ale občas se tam zjevila i rudá. Pohlaví to bylo.. asi ženského.
Tomu spratkovy/věci/pidi holce se podařilo něco co moc lidí nezvládlo, vyrazil/a/o dech Jack Graové. Jak náš milý drahý Percy Jackson velice rád a často píše ve svém deník "myslel/a jsem si, že mě už nic nepřekvapí, ale pak se objevila" ta věc.

"Hele.. superkrávo.. doufám, že tou laskavostí" při slově laskavost jsem prsty naznačila uvozovky "nemyslíš to co si myslím, že tím myslíš."
"To závisí na tom, co si myslíš že si myslím." odpověděla superkráva z nápadně velké vzdálenosti od stodoly. Obě jsme šeptali, protože onen tvor usídlený ve stodole spal a já jsem vážně nestála o to, aby se to probudilo a začalo vydávat zvuky.
"Poslat to nejbližším vlakem do Tartaru a pak tu díru zahrabat, aby se to nedostalo ven."
"Co? Ne, ty magore! Chci jenom aby jsi to odtáhla z naší stodoly, co nejdál to půjde."
"Aha.. to byla druhá možnost." zabručela jsem na odpověď. "Ale nejdřív.. ta pomoc."
"Jo tohle.. no tak co chceš?" odvětil všemi milovaný skot nevrle.
"Jen tak teoreticky.. nezvládla bys za použití tý svý superschopnosti najít, kde v tamtý budově"ukázala jsem na tamtu-budovu "Percy Jackson"
"Jaký superschopnosti?"
"Čtení myšlenek intelektuále." pomyslela jsem si pár hodně sprostých slov na účet intelektu jedné samozvané superkrávy. Samozřejmě, že to slyšela. Kdyby už nebyla červená, tak by asi zrudla vsteky. Ale oklepala se a odpověděla jenom:
"Jasně, že zvládla, proč jinak bych měla ve jméně slovo super." Na chvíli zmlkla, asi aby se zasoustředila. Byla to přesně tak dlouhá chvíle na to, abych mě stihlo napadnout, že Superman má taky ve jméně "super" a nějakým úchvatným intelektem neoplívá. Buď byla "super"kráva moc soustředěná, aby mě slyšela nebo se jenom tvářila, že je tomu tak, protože na tu poznámku nereagovala. "Spí v obejváku na gauči." odpověděla mi.
Vážně? Opravdu? Já sem se upsala k tomu, že ohlídám nějaký DÍTĚ, abych zjistila, že Jackson je v první místnosti od druhýho možnýho vchodu, kterým jsem mohla projít. Tak to se může stát jenom mě. Sotva jsem mohla začít uvažovat o tom jak se z toho vykroutit, třeba říct, že jsem nepřísahala při řece Styx, a už mě Superkráva přerušila.
"Ať tě ani nenapadne pokusit se mě podrazit. Já ani moji přátelé" máchla kopitem směrem k bandě krav, z niž ani jedna nevipadala na to, že by mě nějak milovala "bysme z toho nebyli moc nadšení." Sice to řekla, jak to řekla, ale v překladu mi spíš vyhrožovala, že mě udupe dost velký stádo krav. A někde jsem četla, že lidem udupaným býki/krávami trvá několik dnů, než umřou ve velkých bolestech (Dobře, přiznávám. Říkali to ve filmu Čarodějův Učeň. Ale to je to samý, ne?). Sice je možný, že by mě jeden z mích mladších sourozenců oživil, jako to Nico (idiot jeden) udělal s Hazelkou, ale stejně moc nestojím o to umřít bolestivou smrtí.
"Neboj se zlatíčko.. nechci tě podrazit.." zubila jsem se na ní jako idiot.

Superkráva odklusala likvidovat políčko a já jsem zůstala sama s tou chrápající hrůzností. Napadlo mě, že bych mohla skusit zdrhnout, ale rychle jsem ten nápad hodila do imaginárního odpatkáče mé mysli. Superkráva mi pravděpodobně pořád čučela do hlavy. Moc daleko bych se nedostala.
Zhluboka jsem se nadechla, doplížila jsem se k holce ležícímu na seně. Po dlouhých deseti vteřinách odhodlávání jsem zvolila svůj nejcitlivější spůsob probuzení. Nakopla jsem jí(pokud byste k tomu měli nějaký připomínky, tak si uvědomte, že mezi mé spůsoby buzení patří i vhazení kouřové bomby do pokoje spícího). Tvor/holka se zvrtěla a spala dál. Došla mi moje úchvatná trpělivost a skopla jsem jí z hromady sena na zem. Zamumlala:
"Mami já nechci do školy. Oni mě tam šikanujou.." a otevřela to oči. Když jí došlo, že není doma, napřímila se rychlostí faninek Justina Biebra, který se mu vloupali do baráku. Když uviděla mě, jak sedím na místě, kde před minutou spala, a hrabu se jí v tašce, kterou jsem tam objevila, nevypadala moc nadšeně. Přesněji řečeno, vyskočila na nohy stylem Jackieho Chana (nebo Chucka Norrise) a vytrhla mi tu tašku z rukou dřív, než jsem stihla zareagovat.
"Hey! To bylo neslušný." opořila jsem se na ní. Dobře, já vím. Zní to trošku divně od někoho, kdo lidi budí kopanci, ale tohle je jiný. Těško se to vysvětluje, ale když Jack Grayová nakopne dítě, jelikož byla právě donucená se o něj postarat, což spůsobilo že má vážně mizernou náladu, tak je to něco jinýho, než když se na ní ono dítě bez varování vrhne se zombie facem a vytrhne jí něco čím se zrovna zabývá. Vydíte ten rozdíl? Málem jsem měla infarkt.
"Kdo jsi?" zasičelo na mě ono dítě, ignorující moje předchozí slova. Kupodivu mě to vůbec neurazilo. Já se hrozně ráda představuju.
"Já? Já jsem slavná a úžasná Jack Grayová, druhé nejstarší dítě Hádovo, budoucí vládce Posvětí a možná celého světa, nepřítel Olympu, zakladatelka-" nenechala mě to doříct. Tohle už mě urazilo.
"Jo skvělý, takže další polobůh.." zamumlala si pro sebe.
"Hmm.. kdo seš ty?" zeptala jsem se jen tak, aby řeč nestála. A taky protože mě nebavilo říkat jí v duchu dítě/tvor/holka/věc.
"Dear. Člověk." odpověděla stručně. No skvělí. Takže nestačí že se musím starat o dítě, ještě je to člověk.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | Web | 24. března 2013 v 20:32 | Reagovat

Ještě jsem člověk!!!:DDD Tak to je božííí _:DDDDDD Já to miluju slyšíš?!:DDD Honem další díl jinak tady umřu!xD Jsem zvědavá jakou bude mít povahu....>:DDDDD

2 Kuroneko Mistletin von Ookami Kuroneko Mistletin von Ookami | E-mail | Web | 25. března 2013 v 18:33 | Reagovat

Nevím, kam na to chodíš, ale je to božský, ultra-mega-husto-přísno božský :D
Vidíš, ty máš náladu na psaní po Percym, já po tvých povídkách :D Asi taky něco sepíšu :D

3 Marillë Marillë | 1. dubna 2013 v 11:06 | Reagovat

Jakto, že už máš Bohy Olympu?! O.O Kruci, já jsem si je objednávala už ani nevím kdy a ještě nedorazili! :-(
Ale teď k dílu! "dítě/tvor/holka/věc" :-D :D Jack bude hlídat dítě? O.o :D Tak teď nevím, koho bych měla litovat prvního - jestli Jack nebo Dear :D Rychle napiš další!
No jo, já vím, komentuju vážně brzo :D ...

4 Terka Terka | 7. května 2013 v 13:44 | Reagovat

hmmm úpřmě lituju tu holku/dítě/tvora/věc i Jack myslím že to asi nedopadne moc dobře pro jednu z nich :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama