Zachraňte vojína Jacksona part 8

15. června 2013 v 12:55 | Anti~ |  Zachraňte vojína Jacksona
Tadadadááá!! Je to tu. Další Jackie. Přednastavená, ale i tak. Splnili jste moje podmínky (komentáře xDD) a já ji sem dávám. Všemi oblíbený styl Show Skylara Forto-atd, už zmizel, ale možná se na chvíli ještě vrátí. Tohle by měl být asi tak..ee.. třetí díl od konce. A teď se vážně pokusit aby tomu tam bylo a já nenapsala dalších osm částí.
Zdar osoby dostatečně zoufalé, aby vás zajímal můj příběh.
Možná jste si všimli, že poslední tři části nebyly vyprávěny mou nepřekonatelně úchvatnou osobou. Bylo tomu tak, protože asi jejich polovinu si nepomatuju, jelikož jsem se tak trochu… psychicky zhroutila. Ano uvědomuji si, že tento výraz moc nesedí k osobě jménem Jack Grayová (pokud jste se opovážili zapomenout, tak to jsem já), ale došlo k tomu.

Začalo to tím, že jsme se hobitkou zkusili na onom velmi frekventovaném parkovišti v Mexiku ukrást libovolné auto. V té chvíli jsem tak trochu pozapomněla na skutečnost, že vše co vím o kradení aut, jsem se naučila od Veroniky Mars, Deana Winchestera a Parkerové, což (pokud jste k tomu nedošli sami) jsou postavy ze seriálů. Jistě pak jsou tu ještě dvojčata/klonovaná-demence, ale i u nich platila ona maličkost, a to že jsem se to naučila jen technikou "Budu čumět, pokusím se toho co nejmíň zapomenout a pak to tak nějak... aplikuju". Většina ne-já osob by to nazvala technikou pokus-omyl. Off course, že já pro to mám mnohem poutavější název.
Než se zase zakecám, tak chci prostě říct, že zmíněná skutečnost v kombinaci s mou mírnou neschopností co do kradení (kterou jsem taky někde zmiňovala), způsobili to, že jsem si na onu primitivní seriálovou techniku kradení aut vybrala nejmodernější BMW na parkovišti. Ono autíčko mělo nejmodernější poplašný systém a okamžitě začalo hulákat. Připojila se k němu tří čtvrtina aut na parkovišti. Takže jsme zdrhali k největší rachotině na parkovišti, což jen tak shodou náhod bylo auto… vy víte koho. Toho-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit! Sakra, zase vedle, to byl Voldy. Myslím toho-jehož-jméno-nedokážeme-vyslovit! Už vám naskočilo? Jo? Bombastic!
Takže, ten-jehož-jméno-nedokážeme-vyslovit (zkráceně SF), nás přistihnul a místo toho aby nás prásknul poldům nám, nabídnul účast v té jeho show. Jistě, kdybych věděla, jaký to bude trapas, ani náhodou bych tam nešla. To jsem jaksi nevěděla, takže jsem to naivně brala jako příležitost k zdrhnutí, rovnou k nim naskočila do auta a hobitku vzala s sebou.
...
..Hm..
..Hm..
..Hmmmmmmmmmmmmm..
Mám nepříjemný pocit, že sem na něco zapomněla. Moment, přečtu si to po sobě ("Dearuso, podej mi první stránku!"-"Podej si jí sama líná prdeli").
Tak jo.. jaksi sem zapomněla vysvětlit, proč jsem zdrhla z Ranče Trojitý G. Well.. ono je to celkem jednoduchý. Víte, jak jsem říkala o svém obsáhlém seznamu úhlavních nepřátel? No tak mezi první desítkou se vyskytuje jedna nejmenovaná Japonská mafie (Její jméno začíná na Y nebo J, nevím jak se to píše. A ne Dear, není nejmenovaná, protože nevím, jak se to píše!). A oné japonské mafii dal jakýsi anonym typ o mém momentálním místě pobytu. Mám nepříjemné tušení, že to byli dvojčata, musím to z nich v blízké době vymlátit,
A ona nejmenovaná Japonská mafie není mafií/v-první-desítce, jen tak pro srandu Trooperů. Po té co jsem jim něco ukradla, a pak jsem v jejich státní televizi dosti lámavou Japonštinou řekla celkem sprostej vtip na jejich účet, mě asi mají na jejich černý listině. Tím míním, že mě chtějí hodně brutálně zabít.
Z tohoto stručného popisu našeho osobního vztahu je snad jasné, že jakmile jsem před vchodem do hlavní budovy ranče uviděla nejméně desetičlennou skupinu oněch gangsterů, málem mi to přivodilo infarkt. Naštěstí jsem se tam neskácela, jenom popadla Dear za její děravou tašku a táhla jsem jí za sebou na parkoviště. Jistě, mohla jsem jí použít jako návnadu, jenže jsem došla k názoru, že vzhledem k tomu, koho máme za zády, si jí budu šetřit na později.
Co potom? To už víte. Parkoviště, nepodařené vloupání (proklínám tě nespolehlivá Veroniko Marsová), ten-jehož-jméno-nedokážeme-vyslovit, a pak… To bych asi taky měla vysvětlit. Proč jste posledních pár částí četli záznam SF-ovi show? I když to už taky bylo řečeno: bylo tomu tak díky mému nervovému zhroucení a krátkodobé ztrátě paměti.
Tak, když jsme si to všechno konečně vyjasnili, tak můžu začít tam kde mi znovu naskakuje paměť.

Seděla jsem na oné odporně růžové sedačce, jež nejspíše disponovala silnou schopností luminiscence (Nebo fosforescence? Je v tom rozdíl?). Kupodivu jsem si pomatovala, jak jsem se tam dostala. Jen mi nějak nedocházelo, co tam dělá můj nejméně oblíbený sourozenec.
Oh jistě, Steve. O tom bych se asi měla vyjádřit. My dva, no řekněme, že spolu nemáme moc dobré vztahy. Nejspíš to nevíte, ale on je něco jako…neúspěšný herec. Dobře, možná trochu úspěšný. Mé herecké zkušenosti skončili u dokumentu o dětské obezitě (A ne, já NEHRÁLA žádné obézní dítě, já byla ten malej šmejd, co se jim posmíval. Nejsem na to pyšná, ti obeziťáci mě nakonec zmlátili, když se kameraman nedíval. Byla jsem tak malá a slabá.), takže proti mně je na tom celkem dobře.
Každopádně, proč ho nesnáším? Dáme si roztomilý seznam:
Zaprvé: Jak už bylo řečeno, s hraním to dotáhnul dál než já.
Zadruhé: Umí děsivý pohled. Mimochodem, stejný důvod mám i pro své...špatné pocity k Eliotu Spencerovi z Dokonalýho Podrazu (Leverage). Hajzl. Nikdo z nich nechápe, jak moc se snažím a nejde mi to.
Zatřetí: Táta mu koupil auto. A ne jen tam ledajaký! Apolónový auto, jenom černý.
Tak dobře, nekoupil mu ho. Jenom Apsilonovi šordnul auto, hodil ho do Styxky (čímž nabralo "Pekelnou" barvu) a dal ho bráchovy, jelikož udělal maturitu (měl ČTYŘKY!!). Jaksi tím způsobil několika denní zatmění slunce, ale což. Nakonec Apoš nadusal k nám do baráku, s půlkou Olympu v závěsu, a vyžadoval, abychom mu slunce/auto vrátili. Obvykle bych si jenom někam dřepla a užívala si jejich utrpení, jenže teď šlo o Maserati Spider! To je válka!
Asi si myslíte, že jsem třeba bojovala s Olympákama. Bum, bác, smrtelné zranění, hodně křiku, hodně krve, pláč nad tělem otce (který by asi stejně hned oživl, ale což), pláč nad tělem bratra (jedno kterého, ti by neoživli). No tak vás asi zklamu. Drahý Dean Devlin zrovna oznámil, že ukončuje Leverage a já jsem si šetřila své polobožské superschopnosti na něj. Takže jsem vytáhla auto z garáže, párkrát s ním nabourala (po čemž jsem měla depku, že jsem ublížila své životní lásce) a dovezla ho Apolosovi. Dokonce poděkoval. Měla jsem to nahrát na diktafon. Tatík měl opačnou reakci, celý večer byl naštvanej. Nechápu, proč mu to vadilo, je bůh, může si vytvořit svoje vlastní.
Začtvrté: Šordnul mi moje černý sluchátka, prodal je na Ebay a pak ještě prohlásil, že jsem je stratila (mou pomstou bylo, že jsem mu prodala všechno, co v pokoji neměl přišroubováno)
Zapáté: Našel černej třináctilístek (jeden z mích životních snů).
Zašesté: Ve svém deníku (do kterého jsem jen omylem nakoukla!) píše o lidech pod přezdívkami. Některý jsou výstižný: Biank- Duch, Nico-Male-sr*č, Hazel-Blondýnka, fotřík-Emař, Prasefona-Kytkožroutka. Ale naštvalo mě, jak pojmenoval mou osobu: "EMAŘKA-MLADŠÍ"?? EMAŘKA? EMAŘKA? Já nejsem emařka!
Zasedmé: Hodil mi moje sběratelský figurky hvězdných válek do Styxky. A ne jenom blbečka Luka, ohavku Leiinu a Indiana Jonese. On tam hodil i LORDA VADERA! Skoro jsem pro něj skočila… a pak jsem si vzpomněla, že nejsem nesmrtelná.
Zaosmé: Umí ďábelský smích.
Zadeváté: Dělá si srandu ze Star Treku. Neříkám, že to nedělá celé moje příbuzenstvo, ale u něj mě to štve nejvíc, protože zná Chrise Pina, JT Kirka z novejch filmů, byl na premiéře prvního dílu…a stejně se tomu směje.
Zadesáté: Natočil mě, jak před zrcadlem nacvičuju herecký grimasy a dal to na YT. Sice to můj "kámoš" hacker hned zlikvidoval, ale i tak… ty tři minuty nikdy nezapomenu.
Zajedenácté: Je slavnější než já, a hraje hůř než já(to už jsem zmiňovala, ale musela jsem to zopakovat)
Zadvanácté: Zapřel, že mě zná…a celou mojí rodinu. Už čtyři roky nepřišel domů na večeři, i když z Hollywoodu je to do podsvětí asi pět metrů. Zrádce rodu.
Zatřinácté: Jo… a přesto že nepřiznává, že je Hádesovec, tak deponuje větším polobožských superschopností než já.

To by bylo. Už snad chápete naše osobní vztahy, ne? Hekatéžel, nebyl tam jenom on. Vyskytl se i Ten-jehož-jméno-nedokážeme-vyslovit a Dear. A hádej koho Dear a můj "drahý" starší bratr škrtili. Oh yeah, Luka. Chtělo se mi pařit štěstím nad jeho utrpením a pro jistotu se tvářit, že se mě to netýká. Jenže pak jsem si jaksi povšimla, že kus od pódia sedí jeden mě velmi povědomý Japončík s objemem sumo zápasníka. Do hájíčku železných, ocelových a rubínových kytek, kde se tu bere degradovaný bývalý zástupce Bosse mé oblíbené mafie s naprosto debilním jménem?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Diza Elstron Hitsunaki Diza Elstron Hitsunaki | 15. června 2013 v 17:01 | Reagovat

Tak to bylo prostě božský *0* :DDD To zašštvrtý xDD Zabijáááááák :´DDDDDDD

2 Roxanne Roxanne | 15. června 2013 v 18:39 | Reagovat

Nevím proč, ale Steve začínám mít pořád víc a víc ráda. Nevím proč, asi je mi sympatickej.
Já... nemám co říct. Naprosto dokonalý. Kdybych tam byla já, asi bych se tlemila v zákulisí a natáčela polokrevnou vraždu.
Chudák Jack. Steve ji docela drtí. Welcome to the Club of Annoying Siblings! Já mám zase dvě otravný sestry. Takže mám s Jack aspoň NĚCO společnýho. :-D  :-D
Úžasnej díl, hrooozně se těším na další!

3 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | Web | 15. června 2013 v 21:42 | Reagovat

Fakt super kapitola. Jde sice jen o takový popis toho, proč Jack nesnáší svýho bráchu a tak, ale je jasný, že po těch částí na způsob RPC se do děje zase musíš vžít. Fakt se mi to líbilo a Steva začínám mít fakticky ráda jako tady kolegyně nade mnou.
Je to úžasný příběh a nutno podotknout, že by mi vůbec nevadilo, kdybych tady viděla víc než další tři části. Čím víc tím líp.
Se těším, co bude následovat. Doufám, že Lucka nějak exemplárně potrestáš. Muhahah. Toho kluka tak děsně nenávidím, že to ani nejde popsat slovy...
Tak jo. Konec mýho výkecu. Nutno podotknout, že se děsně těším na další část a doufám, že co nevidět začneš přidávat další povídku. Ne, že by mi vadilo, kdybys to s Jack trochu protáhla...

4 Mistletin Mistletin | E-mail | Web | 22. června 2013 v 22:56 | Reagovat

Steve nabírá na popularitě :D Zabíjí mě, jak to popisuješ :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama