Život sourozence Percyho Jacksona 04

26. července 2013 v 16:45 | Terka |  Život sourozence Percyho Jacksona
Tak jo po hooodně dlouhé době je KAth zpět a tentokrát tu mám i historku o našem seznámeníá s Apollónem..... Tak hezkou zábavu a omluvte že to trvalo tak dlouho... A mimochodem je to dost romantický, vlastně hlavně konec takže předem upozorňuju předem.....
Už jsem říkala že má důvěra v bratra je v celku slušná???? Tak to od teď neplatí..Říkali jsme že půjdeme na komedii a PB mi do očí přísahal že zarezervuje lístky(né ovšem na Styx , což byla chyba). A samozřemě to neudělal a mi museli jít na horror.....


To stačí samo o sobě a to s náma šla I Anlphabet. Já proti ní v celku nic nemám, až na to že chodí s bráškou, ale ty její intelektuální kecy mě po pěti vteřinář začali srát...
Apoušek-miláček byl hodnej a trpělivě trpěl moje histerický záchvaty , každou půl minutu..
Byl to jeden z těch novějších hororů, takže ty scény vypadali dost realisticky a já jelikož jsem viděla hoooodně dílů lovců duchů mám mozek celkem navyklí na lekačky a realistické příšery. To jsem si až do teď myslela, po tomto zážitku si budu lovce důchů pouštět klidně I v temném sklepě , bez soli a svěcené vody, v noci a bude mi to připadat jako pohádky o mluvících koních na farmě(vím že nějaká taková pohádka existuje ale zapoměla jsem jak se jmenuje).
A to jsem na tom ještě dobře, Analphabet vypadala už po první minutě filmu jako by vypadal Dius že se stěhuje do podsvětí... A podalších pár minutách už se krčila skoro pod sedačkou a po deseti miutách od začátku filmu už jenom zdrhla..... Já jsme hrdinně vydržela celej film, ale vetšinu času jsem měla hlavu na apollónově rameni a drtila jsem mu ruku. Druhou rukou jsem v každé horší scéně šikanovala PB..
Jednu chvíli jsem se chtěla rozptýlit popcornem..... ten měl PB na klíně a tak byl každý jeden kus boj rukama o holý život...To bylo docela dost dobrý rozptýlení , ani to mě však nedonutilo zvednou jedinou buňku z Apollónova těla...
Na jeho rameni jsme zůstala i když běžely závěrečné titulky. On se nějak nebránil, ale když jsme zbyli poslední v celým sále tak už mě odpoutal.... "Ehhhhmmm Kath???"
"Ano???" Ptám se a dělám že vůbec nic nechápu prostě: Stupid Little Blonde(Citace Crowleyho z Lovců Duchů a Niklause Mikelsona z The Vamire Diares)
"Myslím že bychom už měli jít.."Podívala jsme se na něj nejspíš nějak divně nebo protože dodal: "Né že by nebylo příjemný, ale mohli bychom to provozovat někde jinde. Třeba u tebe v pokoji nebo tak..?" Řekl a zase se podrbal na hlavě..... UaÓ pořád je nervozní...Muchachacha já ho znérvozňuju, to znamená že se mu líbím...
Dost neochotně jsem se zvedla a …........ zakopla jsem na svých až moc dlouhých nohách a slítla tři řady sedaček dolů......
"Jsi v pořádku Katherine?????" Bylo to první co jsem slyšela když jsem se probrala z mdlob... Byl to Apollón. Přes jeho čelo se lehce vlnilo pár blonďatých vlasů a jeho zlatavé oči si mě zkoumavě prohlíželi...A já dostala výtlem který odměnila prudká bolest hlavy...
"Čemu se směješ Kath??" Kouká na mě jako kdybych utekla z blázince...
"Nic jenom jsem ještě neviděla žádnýho boha s vyděšeným pohledem.."
"Aha..no a nebolí tě něco?????"
"To si děláš srandu???"
"Ne??!!!"
"Já spadnu tři řady sedadel v kině a ty se ptáš jestli mě něco nebolí???-
"Ale-"
"Žádný ale...Tak to zpočítáme: bolí mě hlava jako by mě práě do ní kopal kůň, bolí mě nohy, ruce, žebra, zadek a krk...Stačí??"
"Jo chápu a myslíš že tě to nebude tolik bolet když tě opatrně-ne veleopatrně ponesu???" Dělá xichty jako já když mám před výtlemem...
"No to by mohlo bejt lepší...." Odpovídám po chvíli a celou cestu domů si užívám Apollónovo svalnaté tělo, jak mě nese......
No nakonec jsem skončila jenom se sádrou na noze...... Z počátku to vypadalo že mi nic není , ale pak jsem se nemohla na tu nohu postavit a tak mě Apollón vzal k doktorovi. Půvedně chtěl k léčitelům, to jsem odmítla přece nejsem padavka , ale když mi ten doktor řekl že jsem si naštípla holení kost už jsem taková hrdinka nebyla. Okamžitě po odchodu z nemocnice jsem si to nechala od Apouše vyléčit a I když jsem sádru měla asi tak deset minut už nikdy v životě si to nechci zopakovat ….
No a moje zlomenina byla pro PB nový terč pro smích.
"Tak co Katie nebolí tě noha?? A nechceš jít třeba do kina??? Ale pozor měla by jsi si sebou vzít bunge lano, nebo brnění..."
"Já myslím že by si si měl smýt make-up Perseusi..." Odpověděl za mě Api...
"Já nemám make-up!!!" Ozve se naštvaně bratříček..
"Počkej..já myslím že máš", sahám mu na tvář rukou před tím ponořenou do make-upu....
"Počkej Katie...!! To si odskáčeš..."
"Aby si si to neodskákal ty, třeba z Olympu.." Vloží se opět Apollón..
"No tak já asi půjdu k sobě do pokoje...." Pakuje se konečně pryč a asi to bude z větší části výraz Apollónova obličeje dost nápadně se podobající výrazu Elliota Spencera z DP.
"MĚJ SE BRATŘÍČKU...BUDEŠ MI STRAŠNĚ CHYBĚT",křičím za ním po schodech.
Když bratr odešel užila jsem si krásně strávený zbytek mého rande a nakonec to nebylo až zase tak strašnej den vzhledem k tomu že jsem si v kině rozbila tlamu a měla zlomenou nohu...
A samozřejmě že na pokražování buňko-doteku nedošlo.. celou dobu jsme si povídali.
Stejně když Apollón večer odešel musela jsem si vyslechnout všechny narážky od sourozeců a I tatíček si přisadil... No aspoň vím po kom máme s bratry schopnost každýho naštvat. No vzala jsem to až překvapivě dospěle a tyto narážky jsem ignorovala.
Večer jsem si vzpoměla na to jak sem se poprvé viděla s Apollónem: Bylo mi asi patnáct nebo šestnáct a bylo to vánoční večeři na Olympu. Ano, potkala jsem se svým budoucím klukem kvůli Héřinným odporným vanilkovým rohlíčkům a Diusovým debilním nápadům o sbližování s synovci a neteřemi....
Musím říct že večeři jsem překvapivě přežila bez úhony a teprve při dezertu jsem si všimla že mě celou dobu pozoruje nějakej bloďatej, vysokej kluk s některýma Diusovýma rysama. A jelikož po večeři byl ještě "Vánoční večírek" , tak jsem měla možnost se s oním neznámím blonďákem seznámit. No aspoň sem se o to chtěla pokusit. Na poprví mi v tom zabránil bratr, po druhý otec, po třetí strýček Hádes, PO ČTVRTÝ TEN DEBILNÍ DIUS. Už jsem si myslela že se k němu ani nedostanu, ale on se prostě objevil u mě.
Na první slova mi hlavou proletělo že to musí bejt Diusův syn, protože byl arogatní, povíšený, myslící si o sobě že má kohokoli na koho si ukáže a jedinou vecí ve které nebyl Diusovy podobný bylo, že byl hezký. A to jako že dost.
Chvíli jsme se bavili a pak mě naštěstí vyrušil bratr , který si myslel že mě naštve a já mu byla snad poprvé v životě vděčná.
Pokusím se teď co nejjednušeji Apollóna popsat, tak jak vypadal a chvall se na tom večírku:U stolu s pitím stál vysoký, blonďatý a hezký kluk a pozoroval mě. Měl na sobě oblek stejné barvy jako Dius a tvářil se povíšeně.
Ná tváři měl arogantní úšklebek a pohrdání z něj přímo pršelo.
Když na mě promluvil, zněl jako by rozkazoval otrokovi a ani nečekal na reakci. Byl si sebou tak jistý že nečekal že bych odmítla.... No jenže tohle přesně jsem udělala, no tak jsem přece dcera Poseidona. Co bych to byla za dceru kdybych poslouchala rozkazy nějakého povíšeného blonďátého Diusova syna.
Jak jsem říkala odmítla jsem jeho rozkaz a ještě jako bonus přidala dost slušný komentář na jeho povíšené chování a vděčně jsem šla natáhnout bratrovi za to že mi polil kabát.

Po tomto, pro něj nečekáném, odmítnutí jsem se na celý zbytek večírku schovávala před dost nasraným Diusem a jeho blonďatým synem. Oba dva mě totiž hledali a nebylo to asi proto aby mi předali vánoční přání. Stejně mě našli a nemoh za nikdo jiný něž Percy, který byl hoodně vděčný že teď mají Olympani, aspoň na chvíli, nový cíl.
Po nekonečné, tak aspoň přišla mě, přednášce o neúctě a jiných kravinách jsem byla vykázana na měsíc z Olympu a musela jsem ho do půlnoci opustit.
Tak tahle forma trestu mi vyhovala, protože to znamenalo že na ostatní části vánočních svátků můžu zůstat doma. Ohh nakonec jsem z toho prvního setkání s Apollónem vytřískala zákaz vstupu na Olymp. V tu chvíli jsem si myslela že Apollón je prostě povíšenej, rozmazlenej fracek a že z něj možná vytřískám prodloužení zákazu vstupu na Olymp.....
A taky jsem si myslela že od něj budu mít klid, když jsem mu minule tak mile odpověděla. No ale to jsem se mílila. Za dva dny , táta byl s brášky zase někde v trapu, se prostě objevil u mě v pokoji na postely..
Tak fajn ať se klidně bez ohlášení zjeví u nás doma, když tak jsem sama, ať klidně otravuje u mě v pokoji ale v mojí postely nemá co dělat!!!!! Okamžitě jsem se ho pokusila vykázat.... no moc to nešlo a dostala jsem od tamtud až za deset minut.A to k tomu ještě měl kecy.
"No tak krásko, nemusíš mít strach já ti neublížím...." Odpověděl mi na protesty, že leží v mojí posteli.
To mě samozřejmě štvalo ještě víc a tak jsem se s ním začala hádat: "Tak zaprvé , ty arogantní blonďáku, já se nebojím že by si mi ublížil, to bych ti pak nejspíš ublížila taky, za druhé ani se si mi nepředstavil a už používáš poněkud osobní oslovení a mě nezajímá že si nějakej syn "boha bohů", na mě tohle neplatí a jestli ti to tatíek nepovídal tak já jsem schopná pohádat I s ním , takže máš smůlu......Za třetí já jsem dost paranoidní tak se nediv... Teď už konečně vypadni z mojí postele nebo na tebe poštvu psa.!!!"
Myslím že ho to zaskočilo, protože po chvíli se opravdu z tý postele zvednul a přesunul se aspoň na židli.Chvíli nic neříkal a jenom koukal. Poprví za tu dobu jsem si ho pořádně prohlédla a zjistila jsem že je opravdu hezký. A taky jsem se zarazila protože mi pomálu docházelo že jsem sjela dost drsně boha. No co když už se hádám s Diusem, tak co bych se nepohádala s jiným bohem.... snad to není nějakej bůh ohně a že nám nevypálí rybník..
Po chvíli konečně začal něco říkat. Čekala jsem něco ve stylu: Co si to dovoluješ ty malej polobůžku a takový jinný kecy na mojí polobožskou krev, co používá Dius. Ale překvapil mě: "Jak si poznala že jsem syn Dia???" To bylo fakt divný protože u toho vypadal dost přešle...
No nevěděla jsem co mám odpovědět abych ho moc nenaštvala, protože jsem nevěděla čeho je to bůh...
"No jsi mu dost podobnej v chování, v tom jak povíšeně chodíš a máš stejný lícní kosti...." Tak jo řekla jsem mu pravdu a čekala jsem že na sebe vezme svojí božskou podobu a vypálí mi oči. Já moc neuznávám autority a ty co se sami prohlašují za vládce, ale přece jenom jsem polobůh a bůh by mě zabil ve vteřině kdybych ho dost naštvala. Naštětsí pro mě a bratry mají bohové docela dost trpělivosti. No I když některým stejně lezu na nervy, jenom když příjdu.
Zase se chvíli odmlčel a teď vypadal jako bych mu řekla že Ježíšek neexistuje(omlouvám se těm co jsem ji to vyzradila)... "Víš já se celou dobu snažím nebýt jako on a přesto ti tak připadám...to je noo.....prostě promiň za to jak jsem se choval....jo fakt promiň.." Řekl a pomalu se zvedal, jako k odchodu...
Trochu jsem sem zaváhala a pak jsem udělala něco co jsem nikdy předtím neudělala. Přišla jsem až k němu a (WOW ten je ale vysokej) obejmula ho. Ne jako zamilovaně ale prostě jako rodič utěšuje svoje dítě když se mu něco stane....Až potom mi došlo že to mohlo vypadat úplně jinak než jsem to myslela. Tak jsem se rychle odtrhla a ustoupila jsem o dva kroky dozadu.
"Já.....já... promiň,.....to jsem nechtěla........jjjáá ssse omlouvám, ttoo jjsem nechtěla. Tak promiň." Vykoktla jsem a zdrhla jsem k sobě do koupelny, kde jsem se zamkla.
V hlavě jsem si pořád musela projíždět to objetí. Zpětně jsem si uvědomila žě má vypracovaný břišáky I ruce a že mě na rukou šimraly jeho zlatavý vlasy. Taky mi došlo že jsem celá rudá a vypadám jako rak. Začala jsem si polohlasně nadávat za to že jsem se zachovala jako střeštěná puberťačka. Nakonec jsem udělala dobře že jsem utekla.
"No musím říct že to bylo příjemný, poseidonova dcero.." Ozvalo se za mnou asi za dvě minuty.
Jelikož jsem se strašně lekla dala jsem naprostý průchod emocí..."Dop**ele, ty si takovej IDIOT … Tohle prosím už nedělej... Mám pocit že budu mít infakt....."
"No ttak proomiň žže jjsem ttě vydděsil ddívko.."Naschvál zakoktá jakop já předtím.
"Ty si idiot!",no super teď už nemám klid ani ve vlastní koupelně,"já sem ti chtěla pomoct. Fakt vy bohové si myslíte že vás všichni musejí okamžitě milovat a přitom vás spousta lidí nesnáší..." Naštvaně jsem okolo něj prokráčela, odemlkla jsem si dveře a zdrhla jsem do kuchyně. Jenže ono není tak snadný se schovat před bohem čehosi......
"No tak se hned nemusíš urazit dívko s mě neznámým jměném.."Ozve se a předemnou na schodech se zjeví onen blonďatý bůh....
"Hele mě už to fakt nebaví...To jsi nějakej bůh otravnýho zjevovaní, nebo co??? Víš jestli si něco takovýho tak se hlavně neteleportuj do kuchyně, kam zrovna mířím.Byl by si tak hodnej, neznámí bože všech miss na světě???"
"Tak zaprví jsem bůh slunce, dívko a jmenuju se..Ne schválně tě vyzkouším jak umíším Olympský systém...!"
"Ty jsi Apollón.." Odpovím okamžitě. Kruci proč mě to nenapadlo vždyť tomu všechno nasvědčuje...Vlasy, oči I oblečení. Já jsem úplně pitomá...
"Tak teď rychle bůh větru??"
"Aiolos."
"Rolnictví?"
"Dement- teda Deméter.."
"Měsíce a lovu??"
"Tvoje sestra Artemis.." Odpovím a dávam najevo jak jsem znuděná ..
"No dobře takže tohle ti jde a co takhle-"Nedopoví..
"-hele koukni Apollóne já jsem ve škole dávala pozor a umím vyjmenovat bohy podle toho čeho jsou. Jsem schpná ti říct I něco o nich a teď jestli dovolíš ráda bych šla do kuchyně. Buď mě nech jít a nebo si jdi třeba stěžovat tatáčkovi na jeho "párty"..." Obešla jsem ho a dál pokračovala po schdech dolů...
Samozřejmě udělal to co jsem čekala. Zjevil se v kuchyni... a tam čekalo moje mále sladké překvapení.. Byl tam totiž zavřený můj trochu divoký ohař.
Co se dělo potom jsem pochopila podle zvuků....A byla to nejspíš sranda ..
"Au ...doháje ty psisko pitomí pusť mojí nohu..." Řval Apollón na celý náš dům.
"Hele to je čistokrevnej ohař, kdyby něco tak ho nech na pokoji.." Křičím za ním a pokračuju trochu rychleji...
Když jsem doběhla do kuchyně tak jsem uviděla obrázek který bych vůbec, ale vůbec neočekávala. Můj pes ležel na zemi přitulený u Apollónových nohou a nechal se od něj drbat po celém těle. I na nohách a to když se ho tam pokusit podrbat Aaron tak málem kousnul.
"Tak to je hodnej pejsek tak zůstaň, zůstaň a čekej.!!" Povídá polohlasem mému provi a ten ho poslouchá jako kdybych na něj mluvila já.
"Co jsi udělal mýmu psovi že tu jenom tak leží???? Protože jestli si mu něco udělal tak přísahám že mi jedno že jsi nějakej bůh tak ti něco udělám a to něco nebude moc příjemný , tak mluv co je s mým psem??" Spustím protože mám pocit že nemůže být možný aby ho Bruno poslouchal jako mě..
"No já jsem mu nic neuděl prostě mám jenom rád psi a oni mají rádi. To proto mě většina psů poslouchá. A nic jsem mu neudělal, tak klid dívko se jménem mi zatajeným.."Při těch posledních slovech se na mě roztomile zašklebí... Zase si všímám toho jak je hezkej..
"No jelikož ti to moc nevěřím tak si to půjdu zkonfrontovat se svým psem..." Otočím se od něho a jdu pomalu za svým psem, radši kdyby byl přece jenom nadrogovanej.
"No konfrontuj si s ním co si jen tvoje srdce žádá. A až uděláš ty protidrogový testy tak mi řekni.."
"Bruno …... ahoj zlatíčko, pojď ke mě.." Volám svého milovaného ohaře.
"Tak to vypadá že jsi ho nenadrogoval...protože mě poslouchá jako obvykle." Povídám směrem k Apollónovi.."Bruno lehni a čekej.." Začnu ho drbat na bříšku a užívám si to. On tu totiž Bruno není moc dlouho. Až doteď jsem ho měla v táboře, protože jsem musela nejdřív přemluvit tatíka aby mi ho dovolil ho mít tady."Tak co ty moje zlatíčko byl jsi tady hodnej když jsem byla nahoře??" Samozřejmě tohle byla řečnická otázka.
"No moc jsem nezlobil jenom jsem málem pokousal toho hezkýho,vysokýho a blonďatýho kluka. Jinak nic." Odpověděl Apollón změněným hlasem, který je podobný kombinaci Chipmunků a Darta Vadera....
"Zlato asi tě budu muset vzít na oční.... Jsi si jistej že ten kluk je hezkej??? Né že by něbyl vysokej, Blonďatej a taky namyšlenej ale hezkej?? O tom budu muset popřemýšlet ...Počkej já se podívám a schválně jestli máš pravdu..." Přistupuju na jeho hru... A I když se mi to nechce přiznat tak si to užívám. No když někdo vyrůstá vetšinu dětství s bratry tak si moc her, který nekončej rvačkou nebo nečím jinným neužije.
Jak jsem řekla, tak jsem udělala. Otočila jsem se na Apollóna a začala nepokrytě zírat na jeho obličej a svaly.
"No Bruno zjistila jsem že je docela namakanej. Hmmm asi posiluje … No a že má opravdu docela hezkej obličej.. Akorát mu ho něco zastiňuje..." Zase pokračuju v drbání Bruna I když si silně uvědomuju přítomnous onoho boha. A uvědumuju si že je o kousek blíž k nám... Nebo že se prostě přibližuje..
"A co mu zastiňuje obličej, moje paničko???" Zajímá se "Bruno"....
"No víš to nemůžu říct.... ono by se mu to nelíbílo.."
"No tak to řekni potichu.."
"Jeho ego.." Na to se otáčím čelem k Apollónovi a šklebím se na něj jako on se šklebil na mě..
Apollón v tu chvíli stojí skoro u nás... Udělá ty poslední dva kroky a dřepne si naproti mě a drbe Bruna na druhé straně bříška...
Oba mlčímě a zarytě drbeme mého psa. Občas jakoby náhodou se naše ruce dotknou a mě dochází že mám ráda tohohle egoistickýho blonďáka... A že časem ho budu mít asi ráda I víc...
Radši skloním hlavu dolů a dívám se na naše , rychle se pohybující ruce... Užívám si ten pocit bezpečí když mi obličej obklopůjí moje světle hnědé vlasy a přemýšlím co dál.
Nakonec mi to nedá a musím se znova podívat na jeho obličej...Naštěstí nám pořád obličej obklopený vlasy, takže si toho snad nevšiml...
Zase se naše ruce jakoby náhodou dotkli a já to vnímám jako záblesk elektřiny do mojí ruky, který putuje až do břicha. Tak to je citít už jenom jako motýlí hejno.
Kruci co to se mnou je, mám pocit jako kdybych byla v nějáký telenovele.
Když se naše oči poprvé setkali věděla jsem jsem že já a Pedro prostě patříme k sobě...
Jenže on pak nátáhl ruku a shrnul mi vlasy za ucho. A to bylo moc už I na mě, ledově chladnou proti citům...... Naklonila jsem se k němu a přitiskla jsem svojí pusu k jeho....
Pro to co se stalo potom jsem měla několik předpokladů. Za prvé: Odstrčí mě od sebe a teleportuje se někam do pr-háje..Za druhé: Příjde do kuchyně bratr, otec nebo někdo takový...Za třetí: Udělám nějakou chybu a už se nikdy neuvidíme, kvůli mému neumění líbat.... Za čtvtré: Protě se nic nestane a z nás se stane štastný pár..
Ale to co se stalo to jsem neuhodla.
No moc nechápu psí chápání, ale Bruno si asi myslel ža mi Apollón ubližuje a tak se náhle zvednul, zuačal vrčet a donutil Apollóna ustupovat až ven z kuchyně. Po dokončení vyháněcích technik si ke mě, s mocným mávaním ohánky, přiběhl pro pochvalu.
Automaticky jsem ho pohladila a pochválila I když pořád ještě v tranzu... Pak mi konečně docvaklo při čem nás Bruno vyrušil, zrudla jsem a podívala jsem se ke dveřím k Apollónovu vyhnanství.
Ten se tvářil...ÚÚÚÚAóOOOO, pro-vi -ni -le....Ohhhhh tak to je teda hustý.....
"Bruno Apollón je kamarád!!!"
"Jenom kamarád???" Ozve se ze svého vyhnanství Apollón...
"No možná něco víc než kamarád …...." Odpovím a jdu k němu blíž."A mimochodem jmenuju se Kath..

A to co se dělo potom je jenom a čistě moje věc.... :p A ne neměli jsme spolu sex....
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | Web | 30. července 2013 v 13:41 | Reagovat

Když jsi napsala, že je to celkem romantika, tak jsi mě celkem vyděsila, ale musím uznat, že tohle je fajn :D Takhle nějak bych si to dokázala představit, zvlášť, když jde o Apollóna :-D
Fakt je to strašně fajn povídka a moc se mi líbí tvůj styl psaní. Těším se na další kapitolu a přeju hodně štěstí s dalším psaním, protože ty to v sobě máš. Četla jsem hodně povídek a knížek od slavných lidí, ale něčeho jsem si všimla hned - někteří to v sobě maj a jiní ne. Bylo jedno, jak dlouho psali, ale prostě bylo znát, že se s tím nenarodili. Ty to v sobě máš. Je to sice ještě v zárodku, ale časem je to pořád lepší a lepší. Je vidět, jak se zlepšuješ a jak jsou tvé kapitoly lepší a člověk je strašně rád čte. :-D
Takže jen tak dál. Neva, že ti jedna kapitola trvá tak dlouho. Když to člověka baví, tak si počká :-D

2 Terka Poseidonová Terka Poseidonová | 31. července 2013 v 20:26 | Reagovat

[1]: moc děkuju.... tohle POTĚŠÍ..... :-D jsem ráda že se ti to líbí a doufám že další díl se mi taky povede...snad se mi povedou vymyslet další hystorky a nebude to pořád jedno a to samí.... :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama