First Hunger Games, Jak to všechno začalo

11. listopadu 2013 v 19:52 | Terka |  First Hunger Games
Ahojky všichni.
Jelikož mi dočasně hráblo tak jsem začala psát povídku na Hunger Games. Moc toho nemám.. asi dvě stránky a došlo mi že mi chybí docela dost splátců.. Tak jestli by někdo chtěl vymyslet postavu nebo splátce tak směle do toho.
Dobře nechtěla jsem to dělat ale MOC,MOC,MOC Takže nápady?? Když budete posílat postavu tak prosím obrázek nebo popis, charakter a z kterého kraje je, pokud se jedná o splátce...
Tady je zatím začátek.. Upozorňuji Joanne NENÍ hlavní postava. Pouze s ní začínám.. To znamená že pokud mi napíšete postavy tak že v průběhu nemusí umřít.. Nakrásně se může stát že vyhrají..
Vím že dlouho slibuji Katherinu. Snažím se a za odměnu bude super-dlouhá.
Prozatimní obrázek... Až budu mít všechny postavy udělám nový...

"Tvoje matka je mrtvá, stejně tak jako tvůj otec. Je mi to líto." Řekl mi otcův spolupracovník a položil mi ruku na rameno.
Tyhle tři věty se mi v hlavě objeví prakticky pokaždé když se podívám na náměstí. Tam se to všechno seběhlo.
"Joanne?? Jsi v pořádku?? Nemusíš se bát vždycky se najde někdo kdo dá najíst tobě a tvému bratrovi.." Nemůžu to přerušit, vzpomínka mě úplně pohlcuje.
Ano můj bratr. Můj malý, otravný a tak zranitelný bratr. Vždyť je mu teprve sedm let. Zatímco mě je šestnáct.
Když začala vzpoura myslela jsem si že to potom bude jiné. Jiné v lepším smyslu. Že budeme mít víc jídla, budeme se cítit v bezpečí... Ne to co nastalo teď..
Jako trest za vzpouru musí každý kraj obětovat jednoho chlapce a jednu dívku od dvanácti do osmnácti let. Tito vybraní budou odvezeni do Kapitolu a později přemístěni do arény. Do arény o které nikdo z nás neví co se bude splátcům, jak tyto lidi nazývají, dít, co je potká. Od teď až napořád se toto nazývá Hunger games, Hladové Hry.
Tohle jsme se dozvěděli před rokem. A za týden je Den Hojnosti. Den kdy vyberou první splátkyni a prvního splátce. Naštětstí můžu být zapsána jenom já, ne můj bratr.
I když si stejně myslím že je malá pravděpodobnost že mě vyberou.
A na počest prvních Hladových Her byly vybráni z každého kraje dva bojovníci a dvě bojovnice, kteří nestáli při vzpouře proti Kapitolu a ti budou těmto vybraným dělat něco jako trenéry.
Kapitol slibuje že když někdo zvítězí v Hladových Hrách tak jeho kraj bude odměněn. A bude odměněn i on sám.
Nikdo nám neřekl co se bude dít v aréně, co musíte udělat abyste zvítězili. Nejspíš to budeme muset zjistit sami.
Ale teď nemám čas na úvahy. Musím se postarat o bratra a pak jít pracovat. Mám štětstí že chov koní není omezem věkem.
Tak se podíváme co tu máme... Nic moc, ale na Seanovi snídani to stačit bude. Ještě mu k tomu uvařím čaj a jdu ho vzbudit. Kdybych zase přišla pozdě mohla bych mít problémy. A ty ani já, ani můj bratr nepotřebujeme.
"Seane.... Vstávej.. " Třesu bratrovi ramenem. Je tak malý. Tak zranitelný. "Seane...pohni musím jít do práce a ty do školy." Ano aspoň že nám Kapitol nechal možnost vzdělání.
I když mě bohužel ne. Někdo mě a bratra živit musí a tak nemám povinnou školní docházku a místo toho chodím pracovat do hřebčína.
Každý den čistím stáje, koně, boxy. Každý den musím jet na vyjížďku s deseti koňmi, alespoň na hodinu.
Taky když se objeví nový mladý kůň, tak jsem většinou jeho první jezdec. Je to protože jsem nelehčí a taky jediná žena ze stáje.
Většina žen z našeho kraje pracuje u krav, koz nebo ovcí. Ale já jsem po matce. Zdědila jsem po ní lásku ke koním i práci. Když matka umřela tak mi nabídl její nadřízený že bych mohla převzít její místo.
Vždycky jsem ráda chodila za matkou do hřebčína. A tak jsem převzala její práci. Takže takhle práce je to jediné co brání mě a bratrovi ve smrti vyhladověním.
Pamatuji si že když jsem byla malá, jeden kůň mě pokopal a já se od té doby bála chodit do stájí. A byl to otec kdo mě ukázal že ten kůň mi nechtěl ublížit... A teď je můj otec mrtvý. A já jsem tu zůstala sama s bratrem.
Před vzpourou mi rodiče slibovali že se vrátí. Že se vrátí kvůli mně a Seanovi. Že se nenechají zabít. I přes boje skoro všech lidí z našeho kraje se matka s otcem vždy vraceli domů. Každý druhý večer.
Ten poslední večer co jsem je viděla jsem se s nimi pohádala. Křičela sem na ně, brečela jsem. Nechtěla jsem aby tam znovu chodili. Vzpoura už se táhla dlouho a já se o ně bála. Bála jsem jak Kapitol zareaguje na vzpouru.
To co se stalo jsem rozhodně nečekala. Poslali zbraně a postříleli skoro celý dav. Ty kdo přežili první palbu stejně umřeli. Vojáci prý prošli celý dav a ten kdo se třeba jenom nadechl střelili do hlavy.
Další den po hádce jsme se Seanem čekali jestli se rodiče vrátí. Nic jsem mu neřekla o tom že se možná nevrátí. Ani já jsem si tuto možnost skoro nepřipouštěla.
Ale oni se nevrátili. Celou noc jsem byla vzhůru a čekala jsem na ně. Ale nevrátili se. Čekala jsem celý další den a ještě jeden potom. Nevycházela jsem z domu, nepouštěla jsem ven ani Seana.
Pak přišel Thomas. Otcův spolupracovník řezník. Nejdříve mi dal nějaké maso a pak chtěl abych se s ním posadila.
"Je konec Jonn... Vzpoura skončila.Tvoje matka je mrtvá, stejně jako tvůj otec. Je mi to líto." Po chvíli sundal ruku z mého ramene.
Rozbrečela jsem se.
Tohohle jsem se celou tu dobu co byla vzpoura jsem se bála že zabijí někoho koho mám ráda. Mámu. Tátu. Seana.
Přepadla mě úzkost a přesto jsem se musela zeptat:" A není aspoň nějaká možnost?? Že to třeba přežili.."
"Ne není... Viděl jsem to na vlastní oči. Vojáci jim obou prostřelili hlavu.. O mě si mysleli že jsem mrtvý...Kdybych neměl postřelenou nohu a neměl bych všechno oblečení od krve...-" Dál jsem ho neposlouchala. Celou dobu mi v hlavě běželo: Jsem sama.
Jsem sama.
Jsem sama.
Pak mě jako další napadlo, jak vysvětlím Seanovi že maminka a tatínek se už nikdy nevrátí. Naštěstí je nahoře. Doufám že neslyšel můj hysterický výbuch.
Ještě teď mi tečou slzy z očí.
Zase už brečím. I když je to rok,měsíc a tři dny. Nemůžu si pomoct. Naštěstí musím jet ven s Bleskem na vyjížďku. Při této vyjížďce nebudu mít možnost přemýšlet. Blesk je nejdivočejší kůň co ve stáji máme.
A i když celou hodinu prakticky jenom víc nebo míň brzdím, zbožňuju Bleska. Je to snad ten nejlepší kůň na kterém jsem kdy seděla. Nikdo už na něm nechce jezdit. Proto na něj jezdím jenom já. Většina se vymlouvá na to že je to pitomě zaježděný kůň nebo něco tak. Pravdou je že ho nikdo nezvládá. Nechápu to, asi mám s ním božskou trpělivost.
Podle mě je to skvělý kůň. A doufám že ho neodvezou do Kapitolu.
"Jonn?? Dneska si vezmi krátkou trasu, jo?? Chápu že je to Blesk ale je nějaký oznámení na náměští nebo co.." Ozvalo se zpoza mě. Za další minutu se mi povedlo zastavit Bleska a zacouvat s ním k oné osobě. Byl to Kevin. Můj kamarád jemuž zemřela matka a otec začal pít.
"Díkes Keve.." Pobídla jsem Bleska a pomalu jsme vyjeli ze stáje. Pak jsem radši přešla do pracovního cvalu, protože jestli mám s Bleskem jet krátkou trasu a unavit ho, tak to dá celkem práci...

"Milý a drazí obyvatelé Desátého kraje." Takhle začala jakási podivně oblečená žena. Jen rpo představu má červené vlasy skoro až na zem. Po obličeji má nakreslené růžově obloučky vlnky. Vypadá to trochu jako nějaký vzor ze záclony. Jinak má na sobě podivné šaty, jsou růžové a část kde je normálně sukně tak je podivné cosi co vypadá jako odkvétající pampeliška. Moc nechápu jaké má tohle oblečení využití..
Já mám na sobě jako obvykle rajtky po otci a tílko, jezdecké boty po matce. Pokusila jsem si představit že bych třeba měla jenom odvádět koně z pastviny v oblečení té červenovlasé ženy. Myslím že bych ani nedokázala chytit některého z klidnějších koní.
"Jsem tu abych vám předala zprávu z překrásného,okouzlujícího a úžasného Kapitolu. Jsem neskutečně poctěna že vám mohu předat tohle poselství. Za týden nastane Den Hojnosti a z vašeho kraje bude vybrán jeden chlapec a jedna dívka. Tito vybraní se mnou odjedou do překrásného Kapitolu. Tam budou opečovávání a pak odevzdáni do arény. Tam budou soutěžit. Vítěz bude odměněn a s ním i jeho kraj. To bude úžasné. A teď to poselství. Ještě než vám ho předám musím říct jak moc se na Den Hojnosti těším. To bude skvělé. " Ještě chvíli říkala něco ve smyslu že to bude úžasné a bla,bla bla. Pak nám pustila něco jako film...
Válka,
strašlivá válka...
Vdovy, sirotci, děti bez matek..
to vzpoura otřásala naší zemí..
13 krajů se vzbouřilo,
proti zemi která je milovala, chránila.
Bratr se obrátil proti bratru až nezůstalo nic.
A pak přišel mír..
Těžce vydobytý...
A lidé znovu povstali z popela,
a zrodila se nová epocha.
Ale za svobodu se platí,
když byli zrádci poraženi,
jako národ jsme odpřísáhli že takovou vlastizradu znovu nepřipustíme.
A tak bylo rozhodnuto,
že každý rok všechny jednotlivé kraje Panemu,
poskytnou jednoho mladíka a jednu dívku kteří se spolu utkají v soutěži cti, odvahy a sebeobětování.
Jediný vítěz, zahrnut bohatstvím bude živoucí upomínkou na naši velkorysost a naše odpuštění.
Takto si připomínáme svou minulost,
takto si chráníme také svou budoucnost.
Nevím co na to říct.. Zní to trochu sektářsky, zvlášť když jsou ve filmu scény ze vzpoury. Nafingované. Má to vytvářet dojem že vzpoury byla vlastně jenom mluvená.
Že mír nebyl vytvořen násilím.
Že téměř nikdo neumřel.
Tohle je asi pro příští generace. Pro ty kdo si nepamatují mrtvé. Pro ty kdo nikoho neztratili.
Kevin mě chytil za ruku. Jsem mu za to vděčná. I on někoho ve vzpouře ztratil. Matku. A vlastně i otce. Jeho otec začal pít když zemřela jeho matka. Kevin vydělává peníze za ně za oba.
Jak něco takového můžou vůbec pouštět tady. V kraji kde zastřelí každého kdo se jen zdrží o minutu.
"Tak to je prozatím vše. Tenhle krásný, krásný film vám posílají až ze samotného Kapitolu." Přestala ve svém proslovu. Asi čekala nějakou reakci. Ale celé náměstí mlčí.
"Tak já teď pojedu zpátky do Kapitolu a za týden sem přijedu abych vybrala ony dva šťastlivce."
To nejspíš znamená propustku.
Ufff.. Upřímně už se těším až bude po Dni Hojnosti. Až tenhle cirkus skončí. I když nikomu nepřeji být splátcem, ať už je to cokoliv, tak se těším až je vyberou a takhle čevenovlasá maškaráda nám dá pokoj.
"Jonn jdeš ještě do stáje?? Halooo? Jsi mezi živými? Joanne Woodsová?? Halooo.." Kevin mi mává rukou před obličejem...
"Co?? Jo jasně že jdu. Musím ven ještě se čtyřmi koněmi.. a ty?" Opáčím po chvíli.
Chvíli uvažuje.." No já už mám hotovo ale jestli máš ještě tolik ježdění tak půjdu s tebou a pomůžu ti.. Ale upozorňuju tě že na Sebastiana nevlezu. Ani omylem.." Nabídne mi pomoc..
"Díky.. jsi fakt kámoš.. nevím jestli by se mi chtělo jít jezdit ještě v noci.. "
Mám hodně špatný pocit. Ne z Kevina, ale z lidí. Nepřejí si být svazováni. Nechtějí Hladové Hry. Chtějí svobodu.
Já chci svobodu.
A také chtějí zpět své milované. Ty kteří mírotvorci postříleli. Mírotvorci.. Tak teď máme říkat vojákům. Těm vojákům co vyvraždili půlku našeho kraje.
Tomu říkám mír.

"Vítejte.
Tohle je první Den Hojnosti. První Hunger Games, Hladové Hry. Je skvělé že jsme se tu všichni sešli. Teď přečtu jméno historicky prvního splátce a první splátkyně." Tenhle proslov byl pronesen na dvanácti místech současně. Na jmenované čeká jen utrpení. Hladové Hry čekají na své první oběti. Přečtený musí jít, není cesty zpět. Ten stejný proslov pro všechny kraje. Pro všechny obyvatele. Jen poslední věta se liší.
"Děkuji první kraji.
Děkuji druhý kaji.
Děkuji třetí kraji.
Děkuji čtvrtý kraji.
Děkuji pátý....
Děkuji......
Děkuji.....
Děkuji.....…."
Hladové Hry začínají.

*1. kraj-Luxusní tovar,drahé kovy2. kraj-Stavebnictví,mírotvorci3. kraj-Továrny,všeobecně elektronika4. kraj-Rybolov5. kraj-Energie-solární,větrná,nukleární..6. kraj-Transport,dopravní prostředky7. kraj-Dřevo8. kraj-Textil9. kraj-Obilí10. kraj-Chov hospodářských zvířat11. kraj-Zemědělství12. kraj-Uhlí
*zaměření krajů..
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | 11. listopadu 2013 v 21:07 | Reagovat

Hladové hry... Musím se přiznat, že jsem četla první díl a kousek druhého. Bylo to docela poutavé, ale prostě mi nějak nesedl ten děj. Bylo to takový moc... zmatený. Možná to bylo tím, že to byl překlad některého z blogerů, ale stejně... Nelíbil se mi vztah mezi Katniss, Peetou a Hurikánem (fakt to jméno museli překládat?!). Ale tak uvidíme, jaké to bude ve tvém podání. Zatím to vypadá docela zajímavě...
Jenom bych řekla... Nevím proč, ale přijde mi to trochu zamotaný a John (jestli jsem to správně pochopila a ona se tak jmenuje) mi trochu připomíná Katniss, ale zase chápu, že je to FF a no... člověk nemůže být úplně ve všem originální.
Takže, co takhle splátce z druhého kraje, který byl vybrán nedobrovolně (ačkoliv ze začátku byli nedobrovolně nejspíš vybíráni všichni...). No, takže by to mohl být kluk. Zajímavé by bylo, kdyby byl gey (ale jenom říkám, že by to bylo zajímavé :-D)... No, tak černovlasý, propadlé tváře a vyčuhující kosti. Šedé pronikavé oči plné strachu ze zrady (rodiče nepoznal... Že by sirotek? Už od narození jako... Nebo, že se ho prostě rodiče vzdali...?).
Připomíná pavouka - jeho taktika je tiše vyčkávat a poté zaútočit. Mohl by nosit staré šedé a černé oblečení. Působit mrzutě a tajnůstkářsky a při tom v sobě mít něco sympatického... Jako že se tváří nepřátelsky, ale když je pronesen vtip, tak potlačuje úsměv. Zvládat by mohl boje s nožem a tělo na tělo - že by prostě vypadal slabě, ale protože se v sirotčinci musel často prát, tak by byl silný (hahahah... Něco jako Katniss, jen méně výbušný a protivný, jestli víš, jak to myslím... Taková klidná a chladná verze).
No... fotku se mi hledat nechce, takže promiň, ale... no, prostě teď se mám učit ruštinu a zemák, což se mi nechce, ale... no, zřejmě budu muset. :-)
Jen ještě bych chtěla zmínit, že bys mohla trochu víc popisovat, jak kde co vypadá a kde se co děje. Víc barvy, rysy, emoce... Třeba jak ten Kevin vypadal? Jak se obvykle choval? Jak se obvykle tvářil? Co rád dělával? Jak to vysvětlila svému bráchovi? Jak vypadal ten chlápek, jak jí dal tu práci? Mám dokonce ten dojem, že nevím ani, jak přesně vypadal její kůň nebo ta cesta.
Tím tě nechci nijak kritizovat nebo si hrát na machra, protože v tomhle taky nejsem žádný profík, ale... teď jsi dobrá a já bych chtěla, aby ses vyvarovala chyb, o kterých vím, že je dělám taky :-) Je to dobrý, ale začátky jsou těžký a dobrý děj mnohdy nestačí.
Jinak se těším na pokračování, ale víc jsem zvědavá na Nicole a Katherinu (hehe... Mě až teď došlo, po kom se jmenuje Antinina postava v TLD :-D Já jsem debil...). Samozřejmě číst budu, ale zase mě Hladové hry osobně nezaujaly tolik jako PJ a Nicol, takže.. takže tak :-D

2 Suki Hane Suki Hane | 15. listopadu 2013 v 14:30 | Reagovat

Bezva, HG povídka :) !
Taky bych chtěla říci, že Joanne mi připomíná Katniss a ten její kamarád Hurikána :-P No, splátce z desátého kraje máš už asi rozmyšlené, já bych možná věděla, jak by mohli vypadat z pětky. Napíšu ti navečer, jestli mě někdo nepředběhne :D

3 Old Black Carp Old Black Carp | 16. listopadu 2013 v 22:42 | Reagovat

luxusní,protože miluju HG tak rozhodně taky pošlu nějakou tu postavu :DD ale spíš na e-mail :DDD Teda pokud mi ho řekneš .DDD

4 Terka... Terka... | E-mail | 17. listopadu 2013 v 19:00 | Reagovat

Děkuji za postavy.. mail je tady horseterka@seznam.cz

5 Anti~ Anti~ | E-mail | Web | 17. listopadu 2013 v 21:44 | Reagovat

Soráč, neměla jsem nějak čas.. a teĎ jsem konečně dočetla ty části co jsem nečetla u vás.
Dokonalý Šmajdalfe.. total, tobě to vážně jde se slovíčkama. Je to emotivní, dojemný, cool a docela i akční, ikdyž se tam vlastně nic neděje. Vážně ti nelezu do zadku, když říkám, že mě to vážně byvilo a celkem se těším, až budeš pokračovat (By the way.. doufám, že se nevys*reš na Mobiláka, nebo aspoň na Klacka.
Mimochodem.. s mojí Kevinofilií, mám už teď Kevku nejradši.. jenom kvůli tomu jménu :D Zjistila jsem vtipnou věc, už jen v první kapitole jsou všechny mí oblýbený jména: Kevin, Sebby (ikdyž je chudák kůň) a Sean. I love you bro.

6 Suki Hane Suki Hane | Web | 20. listopadu 2013 v 1:09 | Reagovat

Sakra, já jsem se nějak pozapomněla *stydí se a doufá, že jí nezabiješ do hlavy* :-x Asi nemá cenu psát ale: když se pětka specializuje na energie, mohli by být splátci hodně opálení (pobyt na slunci), vlasy věčně rozježené jako lvi (elektřina), vlasy nejlíp jasných barev (zlatá, měděná, ultra light blond..)

7 Tia Tia | Web | 22. prosince 2013 v 20:58 | Reagovat

Wow, nice idea! :) Asi už jsi viděla Catching fire, že? :D Já jsem po filmu v kině hned přečetla všechny 3 knížky :D Za víkend (jsem byla nemocná :D ) Mě se to moc líbí, pokračuj pokračuj ;)
Mimochodem, těžko říct, jestli si mě ještě pamatuješ, ale na tvůj blog, i když jsem skončila s tím svým, jsem rozhodně nezapomněla :)

8 Klára Klára | 20. dubna 2014 v 13:37 | Reagovat

No teda ! Vážně jsem nečekala, že píšeš tak dobře! Chceš z toho udělat knihu? Jestli jo myslím, že některé nakladatelství by o to určitě mělo zájem ! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama