Únor 2014

Adios, amigos!

7. února 2014 v 21:06 | Anti~ |  Deníček aneb "Bordel v mí hlavě"
Dobře tupani.
Asi vám dochází o čem tenhle článek bude. Pokud ne, tak je váš intelekt mírně zpochybnitelný. Končím s tímhle blogem. Toť jest to samé co udělala moje drahá polovička v minulém článku. Ale jelikož narozdíl od ní mám tenhle blog už asi rok a půl a vybudovala jsem si k němu jistý vztah, tak bych to ráda udělala s celou parádou.
Není to vaše chyba. Přiznávám, že mě taky dost štvalo, jak málo komentářů mám, ale.. byla jsem na tom hůř.
Je to moje vinna (proč mi to do hajzldrátu zní jako kecy při rozchodu?). Vlastně ne.. je to vinna Marie Terezie, za to že zavedla tu zatracenou povinnou školní docházku. Baba hnusná.
Ano uhodli jste. Poděkujte gymplu. Prvák byl celkem přežitelnej, ale druhák je vážně hrůza neskonalá. Od vánoc do současnosti to jde od desíti k pěti. Nemám na nic čas a pokud ho mám, tak je to někdy v pátek až v sobotu, po týdni plném šprtání, a to opravdu na psaní náladu nemám. Říkala jsem si že po pololetí to bude v poho, ale teď už to budou dva týdny a je to pořád stejný. Navíc jsem podle svýho vysvědčení zjistila, že jsem vážně dutoňka. Bylo to poprvé co jsem z výza měla depku. Dost jsem na něj dřela, ale to my stejně nijak nezlepšilo pocit z něj. Navíc.. jsem rozhodnutá stát se právníkem (s rezervní možností spisovatelství, ale vzhledem k tomu, že ani nevím jestli slovo jako "spisovatelství" existuje bych na to moc nesázela).. a mám tak trochu obavy, že s mím vysvědčením se na Karlovku nedostanu. Musím to napravit. A jako bonus se ke slovu přihlásil bojový duch a to, že lidi o kterých jsem přesvědčená že jsou blbější mají lepší známky než já. Zkráceně: čas šprtání nadešel.
Tak jo šmejďáci, tady můžete vydět, jak přecitlivělá jsem. Mám nějaký vlhký oči a chce se mi smrkat (což vyjímečně nesouvisí s mojí neskutečnou rýmou). Dokonce i moje psycholožka to tvrdí, že jsem přecitlivělá.
Jo za to jsem vám taky chtěla podakovat. Když jsem začínala s blogem, byla jsem na tom fakt mizerně, ve škole na mě byli dost hnusný. Sice myslím že do dneška se to moc nezlepšilo, ale i tak.. podrželi jste mně, ikdyž jste o tom nevěděli. Vlastně.. to bylo před dvouma a půl rokem, na minulém blogu, jediný kdo tomu mohl být přítomný byla Dizinka, moje nejstarší blogová a skypová známá/možná kámoška. Mám tě moc ráda, Dizie a ikdyž jsme si spolu dlouho nepsali, tak jsem ti a ostatním furt dost vděčná.

Technicky vzato, se to se mnou moc nezlepšilo, spíš zhoršilo, v současnosti je ze mně Obsedantně-kompulzivní neurotik, neschopný mluvit s lidmy. To sice dost komplikuje život, ale aspoň moje životní spokojenost narostla. Celkem mám sice jen jednu kámošku, drahou Terku, ale nějak jsem se naučila vystačit si. Co by byl svět bez freeků jako my?
Dál bych hrozně chtěla poděkovat ještě Mistletin s Marille. Mist znám už děsně dlouho, možná jen o trochu kratší dobu než Dizie, jen jsme spolu tak nekomunikovali, díky že jsi to se mnou vydržela celou tu dobu. A Mari, jsi úžasná. Miluju jak píšeš, vydrž dokonalá, okey? To samé platí pro Mist, píšeš skvěle, prostě u něčeho prosím vydrž borče.
Pak jsou tu ještě Hailey a Enaily. Vy dvě také pocházíte z mého starého blogu. Nemám tušení kterou z vás znám dýl, ale i tak díky. Jen je tu ten malý problém že na sebe společně kašlem, takže moc nečekám že byste to četli. (pro tebe Enn, platí to samé co pro Mari, jen kdybys to četla). V neposlední řadě tu máme Raven s Brook. My se moc neznáme, ale i tak jsem poznala jak úžasný osobnosti jste. Sice jsme si toho moc říct nemohli, jelikož většina vašich zájmů je mi cizí.
Vám všem se musím hrozně moc omluvit, že jsem se na vás vykašlala a vůbec nechodila na vaše blogy, ale vážně.. nebyl čas.
A jako borec na závěr je tu Alexis. Alex, ty jsi vážně bad-ass. Nemám slovo který by to vystihovalo v češtině. Na tvůj blog jsem sice nikdy moc nechodila, za to se omlouvám, A pak jsi ho ukončila, takže tím to hasne. Přijdeš mi jako takový podivný ženiální guru, něco jako spisovatelský mistr Yoda. Ty a Mari jste byli lidi, kvůli kterým jsem vždy po publikování povídky trávila dlouhé hodiny s nosem přitisknutým k obrazovce, aby mi nějaký váš koment neutekl. A Alex, upřímně, vydět jeden z těch tvých komentářů, dělených na obří odstavce, pro mě bylo jako druhý Vánoce.

Holky vás všechny hrozně miluju. Je mi hrozně líto, že jste se vlastně nikdy nepotkaly. A upřímně občas mi přijde že po tom netoužím tolik jak bych mněla. Představy bývají lepší než realita. A myslím to na obě strany.. zároveň mě moje neurotičnost nutí bát se vás a zároveň mám strach z toho, že byste ze mě byly sklamané. Jsem nesnesitelně průměrná mrňavá, ne zrovna nejhezčí stydlivá holka.
Co se týká mé psací budoucnosti. Za celý ten rok a půl se mi podařilo dokončit jen Jack a i to beru jako celkem slušný výkon, protože je to moje první úplně dokončená povídka.
Oproti tomu, TLD(Sam), moji úplně první přidávanou povídku jsem pořád nedopsala. To je jedna z mála věcí, kterých je mi vážně líto. Tu povídku miluju. Miluju Sammy, Chloe, Kaidu.. prostě všechny. Není tam jediná postava kterou bych neměla ráda. Dokonce jsem to měla fakticky podrobně domyšlený, jak to bude pokračovat. Možná k tomu dojde.. ale spíš ne. Pokud ano, nebude to tady, spíš na nějaký tý povídkový stránce. S blogováním jsem sekla.
Pokud však dojde na psaní, tak plánuju konečně napsat tu knihu o které tak básním asi od dvanácti let. Má mnoho nápadů, a minimálně čtyři k nich jsou vážně funkční. A dneska jsem si konečně vybrala. Proto po vás potřebuju jednu poslední laskavost. Sice nepředpokládám, že by tenhle můj poslední článek u které polobulím, někdo četl, ale PROSÍM, pokud jste to někdo udělali, můžete můžete mi napsat kterou/které postavy v mích povídkách jste měli nejradši a proč. Mooc prosím.. a pokud vás někdo sr*l, tak to mi řekněte taky plís. Jde o to, že budu vědět, které postavy do té knížky dát a které ne.. protože, you know, všichni nenávidí Mary Sue a psát zajímavý lidi mě vážně děsně baví.

Jo a pokud se někdy vrátím k psaní TLD, nebo povídek celkově, asi to bude na nějaký jiný stránce, fóru nebo webu pro písaře. Pokud k tomu dojde moc ráda vám dám vědět, nejspíš to napíšu sem, ale pokud to chcete napsat na mail, nebo jinam, tak mi tady napište nějakej kontakt.
To bude KONEČNĚ vše.. adios amogos.. forever.
By the way.. dont kill me!