Adios, amigos!

7. února 2014 v 21:06 | Anti~ |  Deníček aneb "Bordel v mí hlavě"

Dobře tupani.
Asi vám dochází o čem tenhle článek bude. Pokud ne, tak je váš intelekt mírně zpochybnitelný. Končím s tímhle blogem. Toť jest to samé co udělala moje drahá polovička v minulém článku. Ale jelikož narozdíl od ní mám tenhle blog už asi rok a půl a vybudovala jsem si k němu jistý vztah, tak bych to ráda udělala s celou parádou.
Není to vaše chyba. Přiznávám, že mě taky dost štvalo, jak málo komentářů mám, ale.. byla jsem na tom hůř.
Je to moje vinna (proč mi to do hajzldrátu zní jako kecy při rozchodu?). Vlastně ne.. je to vinna Marie Terezie, za to že zavedla tu zatracenou povinnou školní docházku. Baba hnusná.
Ano uhodli jste. Poděkujte gymplu. Prvák byl celkem přežitelnej, ale druhák je vážně hrůza neskonalá. Od vánoc do současnosti to jde od desíti k pěti. Nemám na nic čas a pokud ho mám, tak je to někdy v pátek až v sobotu, po týdni plném šprtání, a to opravdu na psaní náladu nemám. Říkala jsem si že po pololetí to bude v poho, ale teď už to budou dva týdny a je to pořád stejný. Navíc jsem podle svýho vysvědčení zjistila, že jsem vážně dutoňka. Bylo to poprvé co jsem z výza měla depku. Dost jsem na něj dřela, ale to my stejně nijak nezlepšilo pocit z něj. Navíc.. jsem rozhodnutá stát se právníkem (s rezervní možností spisovatelství, ale vzhledem k tomu, že ani nevím jestli slovo jako "spisovatelství" existuje bych na to moc nesázela).. a mám tak trochu obavy, že s mím vysvědčením se na Karlovku nedostanu. Musím to napravit. A jako bonus se ke slovu přihlásil bojový duch a to, že lidi o kterých jsem přesvědčená že jsou blbější mají lepší známky než já. Zkráceně: čas šprtání nadešel.
Tak jo šmejďáci, tady můžete vydět, jak přecitlivělá jsem. Mám nějaký vlhký oči a chce se mi smrkat (což vyjímečně nesouvisí s mojí neskutečnou rýmou). Dokonce i moje psycholožka to tvrdí, že jsem přecitlivělá.
Jo za to jsem vám taky chtěla podakovat. Když jsem začínala s blogem, byla jsem na tom fakt mizerně, ve škole na mě byli dost hnusný. Sice myslím že do dneška se to moc nezlepšilo, ale i tak.. podrželi jste mně, ikdyž jste o tom nevěděli. Vlastně.. to bylo před dvouma a půl rokem, na minulém blogu, jediný kdo tomu mohl být přítomný byla Dizinka, moje nejstarší blogová a skypová známá/možná kámoška. Mám tě moc ráda, Dizie a ikdyž jsme si spolu dlouho nepsali, tak jsem ti a ostatním furt dost vděčná.

Technicky vzato, se to se mnou moc nezlepšilo, spíš zhoršilo, v současnosti je ze mně Obsedantně-kompulzivní neurotik, neschopný mluvit s lidmy. To sice dost komplikuje život, ale aspoň moje životní spokojenost narostla. Celkem mám sice jen jednu kámošku, drahou Terku, ale nějak jsem se naučila vystačit si. Co by byl svět bez freeků jako my?
Dál bych hrozně chtěla poděkovat ještě Mistletin s Marille. Mist znám už děsně dlouho, možná jen o trochu kratší dobu než Dizie, jen jsme spolu tak nekomunikovali, díky že jsi to se mnou vydržela celou tu dobu. A Mari, jsi úžasná. Miluju jak píšeš, vydrž dokonalá, okey? To samé platí pro Mist, píšeš skvěle, prostě u něčeho prosím vydrž borče.
Pak jsou tu ještě Hailey a Enaily. Vy dvě také pocházíte z mého starého blogu. Nemám tušení kterou z vás znám dýl, ale i tak díky. Jen je tu ten malý problém že na sebe společně kašlem, takže moc nečekám že byste to četli. (pro tebe Enn, platí to samé co pro Mari, jen kdybys to četla). V neposlední řadě tu máme Raven s Brook. My se moc neznáme, ale i tak jsem poznala jak úžasný osobnosti jste. Sice jsme si toho moc říct nemohli, jelikož většina vašich zájmů je mi cizí.
Vám všem se musím hrozně moc omluvit, že jsem se na vás vykašlala a vůbec nechodila na vaše blogy, ale vážně.. nebyl čas.
A jako borec na závěr je tu Alexis. Alex, ty jsi vážně bad-ass. Nemám slovo který by to vystihovalo v češtině. Na tvůj blog jsem sice nikdy moc nechodila, za to se omlouvám, A pak jsi ho ukončila, takže tím to hasne. Přijdeš mi jako takový podivný ženiální guru, něco jako spisovatelský mistr Yoda. Ty a Mari jste byli lidi, kvůli kterým jsem vždy po publikování povídky trávila dlouhé hodiny s nosem přitisknutým k obrazovce, aby mi nějaký váš koment neutekl. A Alex, upřímně, vydět jeden z těch tvých komentářů, dělených na obří odstavce, pro mě bylo jako druhý Vánoce.

Holky vás všechny hrozně miluju. Je mi hrozně líto, že jste se vlastně nikdy nepotkaly. A upřímně občas mi přijde že po tom netoužím tolik jak bych mněla. Představy bývají lepší než realita. A myslím to na obě strany.. zároveň mě moje neurotičnost nutí bát se vás a zároveň mám strach z toho, že byste ze mě byly sklamané. Jsem nesnesitelně průměrná mrňavá, ne zrovna nejhezčí stydlivá holka.

Co se týká mé psací budoucnosti. Za celý ten rok a půl se mi podařilo dokončit jen Jack a i to beru jako celkem slušný výkon, protože je to moje první úplně dokončená povídka.
Oproti tomu, TLD(Sam), moji úplně první přidávanou povídku jsem pořád nedopsala. To je jedna z mála věcí, kterých je mi vážně líto. Tu povídku miluju. Miluju Sammy, Chloe, Kaidu.. prostě všechny. Není tam jediná postava kterou bych neměla ráda. Dokonce jsem to měla fakticky podrobně domyšlený, jak to bude pokračovat. Možná k tomu dojde.. ale spíš ne. Pokud ano, nebude to tady, spíš na nějaký tý povídkový stránce. S blogováním jsem sekla.
Pokud však dojde na psaní, tak plánuju konečně napsat tu knihu o které tak básním asi od dvanácti let. Má mnoho nápadů, a minimálně čtyři k nich jsou vážně funkční. A dneska jsem si konečně vybrala. Proto po vás potřebuju jednu poslední laskavost. Sice nepředpokládám, že by tenhle můj poslední článek u které polobulím, někdo četl, ale PROSÍM, pokud jste to někdo udělali, můžete můžete mi napsat kterou/které postavy v mích povídkách jste měli nejradši a proč. Mooc prosím.. a pokud vás někdo sr*l, tak to mi řekněte taky plís. Jde o to, že budu vědět, které postavy do té knížky dát a které ne.. protože, you know, všichni nenávidí Mary Sue a psát zajímavý lidi mě vážně děsně baví.

Jo a pokud se někdy vrátím k psaní TLD, nebo povídek celkově, asi to bude na nějaký jiný stránce, fóru nebo webu pro písaře. Pokud k tomu dojde moc ráda vám dám vědět, nejspíš to napíšu sem, ale pokud to chcete napsat na mail, nebo jinam, tak mi tady napište nějakej kontakt.
To bude KONEČNĚ vše.. adios amogos.. forever.
By the way.. dont kill me!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Píšu:

Dobře :)) 94.7% (72)
Blbě >.< 5.3% (4)

Komentáře

1 ann.vlas ann.vlas | 9. února 2014 v 13:09 | Reagovat

Vím, že jsem neokomentovala jediný článek (trochu mě to mrzí), ale četla jsem je, sice ještě ne všechny. :-( Tvoje povídky jsou božský, moc se při nich bavím. Nejlepší jsou Jack a Sam, s žádnou postavou jsem problém neměla. Chápu, že už nemáš tolik času na psaní. Taky toho mám koncem týdne dost. :-(  Kdyby jsi na nějaký blog napsala nějakou povídku, tak to sem prosím napiš. Určitě si ji přečtu. :-D

2 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | 9. února 2014 v 22:29 | Reagovat

Nebudu brečet! Nesmím brečet...
Ne, vážně mám vlhký oči a totálně mě to s*re! Nesnáším, když brečím... Takže doufám, že jsi spokojená, protože naposledy jsem brečela... Hmm... Fakt nevím. Už to nějaký ten pátek bude.
Neříkám, že jsem nadšená, ale zklamaná taky nejsem. Sama jsem praštila s - počkej si! - se sedmi blogy! Job, přesně tak, se sedmi! Takže tomu docela dost rozumím. Já jsem sice na základce, ale vzhledem k tomu, jak to tu chodí na psaní taky tak trochu kašlu... Takže nejsem z tebe zklamaná. Vím, že jsi dělala, co jsi mohla, ale někdy to prostě nevyjde. Jsi úžasná spisovatelka, tvůj pravopis mě sice občas trochu irituje, ale i tak tvoje povídky miluju, je mi smutno, že končíš, ale sakra nejsem zklamaná!
S kámoškou jsme plánovali, že vytvoříme stroj času, teleportujem se do minulosti a spácháme atentát na Marii Terezii - jestli chceš, můžeš se přidat :-D
Tenhle blog se dlouho řítil s kopce dolů a brzdy mu selhali už na začátku. Pořád jsem doufala, že se ti nějak podaří ho zabrzdit, ale tak nějak mi bylo jasné, že něco takového se dělo i mě. A je podle mě o dost lepší zakončit to takhle, v plné parádě než to odkládat, slibovat a nakonec zírat do učebnic do školy.
Tvoje povídky jsem milovala. Jack byla naprosto v pohodě a z TLD neexistuje postava, kterou bych neměla ráda. Líbilo se mi naprosto všechno (nebo aspoň většina), všechny postavy svým způsobem upoutali a na každé situaci jsem našla klady. Samozřejmě nic nemůže být dokonalé a tak jsem pár čar přes rozpočet našla, ale to bylo nic oproti tomu, co jsem četla, takže jestli se někdy k psaní vrátíš, okamžitě mi dej vědět! Já tě nežádám, já ti to nakazuju!!! :-D
Pokud chceš psát smutný příběh, dej do něj Sam - krotkou dívku, se sarkasmem v krvi, s na první pohled nevýraznou, ale zato příjemnou povahou, nádherným vnitřním světem a talentem na popisování všech možných i nemožných situací. Sadistickou, morbidní Jack bych dala do veselého příběhu. Kaida je nejlepší vůdkyní, jakou si dokážu představit - trochu mi připomíná Reynu, ale na druhou stranu, podobný typ osobnosti je celkem vžitý - a pokud chceš seriózního vůdce, tak někdo jako ona je ten pravý!
Neměli jsme moc možností seznámit se s tvými záporáky - přece jen Jack nebyla o souboji dobra a zla - , ale řekla bych, že ty na něco přijdeš. Neznám žádné tvé postavy, které bych nenáviděla nebo neměla ráda. Zamilovala jsem si Jack popisovanou z pohledu Sam. Přeci jen mi přišla trochu jiná, než když si vyprávěla z jejího pohledu. Nebyla tak šílená a člověk si jí dokázal představit... no, jako člověka a ne masového vraha :-D
Vždycky jsem chtěla být Yoda! :-D :-D Ale ne, vážně?! Začínám rudnout. Ale můžu tě ujistit, že já jsem každý den vyhlížela další tvou kapitolu. Je mi líto, že se to poslední dobou moc nedělo, ale stávalo se mi, že jsem otevřela počítač, zapla tvou stránku (kterou bych byla schopná vyťukat i poslepu a zády k monitoru) a pokaždé, když jsem počítač vypínala, tak jsem překontrolovala, jestli náhodou zase něco nepřihodila. A s tím, že jsi na můj blog nechodila si nic nedělej. Stálo to za prd.
Stávalo se mi, že jsem měla fakt mizerný den. Šla jsem spát v jednu ráno, vstávala jsem v šest, bolela mě hlava a ani paralen mi nepomohl. Šla jsem do školy, znuděně jsem psala přepadové písemky a poslouchala kecy svých spolužáků. A pak jsem přišla domů, batoh odhodila do rohu místnosti a zapnula jsem počítač. A BUM!!! Anti má další článek!!! Na tváři se mi usídlil úsměv od ucha k uchu a celý debilní den byl zapomenut.
Při tvých povídkách jsem se smála až mi tekly slzy. Nakecala jsem dost nesmyslů a mám dojem, že je kecám i teď, ale je mi to jedno. Doufám, že se ti všechno podaří - že se vrátíš k psaní, napíšeš knížku, která se bude prodávat po celém světě a já budu moc říct "Jo, od ní jsem četla povídky už když začínala. Hned jsem věděla, že to dotáhne dál než Riordan!" :-D
Žij blaze!

3 Anti~ Anti~ | E-mail | Web | 10. února 2014 v 16:43 | Reagovat

[1]: Díky moc, vážně mě těší, že těch deset lidí, kteří byli napsáni, jako čtenáři, ale nekomentovali, nebyli jen nějací duchové, nebo tak něco :D

[2]: Alex.. jsi hrozná. Nejsem si jistá, jestli myslím hrozně dobrá nebo jenom hrozná. Spíš to první. Asi jsme se rozbrečeli vzájemně. Tvůj komentář jsem přečetla asi před půl hodinou, a pak měla něco na práci.. ale divný pocit z toho mám pořád, takový šťastno smutno zmatený pocit. Navíc jsi mě dost dostala, až tak, že musím uvažovat o svém zrušení. Ale jenom pochybovat, zůstanu silný tupec a nevrátím se. Sorry, buddy :D
Hrozně moc díky za ten názor za postavy, to pomůže.
Měla bys vědět, že přesně tak jak jsi ty popsala svůj pocit z toho, když jsi četla mé povídky, tak to doslova vystihuje můj pocit při čtení tvých komentářů. Vážně nemáš skype, nebo něco?  Brala bych jakýkoli kontakt na tebe, kromě FuckBůku.

A oběma vám chci poděkovat, že na mě nezlobíte xD

4 《Dark》 《Dark》 | 10. února 2014 v 22:04 | Reagovat

Ježiši na Doktora přísahám že ti přeju strašně moc štěstí :) a jestli nekdy dopises TLD tak mi napis na mail plosím!!!!  ;) pac a pěstí :-P

5 《Dark》 《Dark》 | E-mail | 10. února 2014 v 22:05 | Reagovat

This is my mail O_O

6 Marille Marille | 11. února 2014 v 15:22 | Reagovat

Anti! Ty vážně víš, jak zkazit člověku den x_x Já si přijedu z chalupy, šťastná, že můžu konečně oběhnout moje blogový milášky a co uvidím, když přijdu sem O_o Ty končíš? Nejradši bych tě na místě zastřelila! ... A nebo ne, potom bych měla do konce života výčitky svědomí, že jsem sprovodila ze světa tak úžasnou holku jako jsi ty! :3 Jako vážně - Brookie, Rox a ty jste mě udržely u blogování, jinak už bych s tím dávno sekla. Píšeš vážně úžasně, tvoje postavy prostě nejde nemilovat! A bylas první člověk, který na tom byl podobně jako já ve věci Percana! A pozdějc se Star Trekem... a sice jsem si s tebou psala jenom dvakrát, ale musíš vědět, že jsem si ten Skype vážně pořídila jenom kvůli tobě :D A fakt to stálo za to. Bylo úžasný psát si člověkem naladěným na stejnou vlnu a podobným vkusem na tvory opačného pohlaví.
Dál, nesnáším, když mě někdo přehnaně chválí, což ty děláš, protože moje psaní má k dokonalosti daleko. Stačí se podívat, jak píšeš ty hned se pozná, kdo z nás dvou je tu ten boss. A tím jsi ty a ani se nesnaž odmlouvat, jasný? :D Jo a až začneš někde zveřejňovat, koukej mi dát vědět na blog. A až od tebe něco vyjde, taky nezapomeň dát echo, ať vím, za co utratit moje kapesný. A pokud chceš vědět, kterou z tvých postav mám nejraši, je to na tisíc procent Jackie, páč ta je prostě dokonalá ve všech směrech. Ale to jsou všechny tvoje postavy. I Héru jsem si v tvým podání oblíbila. Teda, nesnášela jsem ji, ale to byl účel, ne?
A víš co? Beru zpět to, co jsem napsala na začátku, nejsi hrozná! Jsi naprosto úžasná a pokud si někdo zaslouží místo na Olympu jsi to ty (I když by ses tam asi dlouho neohřála, pokud Diusáka miluješ jenom z půlky tolik jako Jackie, co? :D) Tak, to by bylo. Koukej se ještě někdy ozvat.
(Bezva, Marillka se zvládla rozbrečet, fakt bezva =.= Takže jsem taky hrozná citlivka, z toho si nic nedělej)

7 Alexis Dark Alexis Dark | E-mail | 11. února 2014 v 22:11 | Reagovat

[3]: Asi bych měla být naštvaná, že jsi přeci jen nezměnila názor, ale ani jsem se moc nespoléhala na to, že to dokážu změnit :-) Jsem ale ráda, že jsem tě svedla aspoň na pochyby :-D
Děvče moje zlaté, mám mail a mám i skype (přeci jen jsem dítě dnešní doby) :-D Takže mi když tak napiš a já ti ho pošlu nebo si tě přidám, jestli budeš chtít, ale předem upozorňuji, že s nikým nevolám :-D

8 Torishia Torishia | Web | 22. února 2014 v 18:32 | Reagovat

*Alias Enaily

Po sto rokoch som sa zase rozhodla otvoriť nejaký blog zo spriatelených a ... len oči púlim od šoku. Celkom ma to prekvapilo, aj keď asi sa niet čo diviť, všakže?

Čo sa týka tvojho času vďaka gymplu, nečudujem sa, ale buď si istá, že v tretiaku a štvrtáku to bude horšie :) Som na gympli a tento rok maturujem (no.. vlastne písomné mám za 2 týždne, ústne o mesiac alebo dva.. asi - hrozné ani neviem kedy maturujem :D). Ale ono ten čas sa dá nájsť vždy, len tú školu netreba brať tak vážne, veď sa z nej nestrieľa :) (Aj keď rodičia niekedy by radi strieľali... aspoň niektorí :))

Ono, keď som ešte mala času viac tak som rada tvoj blog navštevovala a tešila sa na každý článok, lenže časom som ma to všetko prestalo baviť, vrátane môjho vlastného blogu, presunula som sa k iným záujmom. Nezabudla, ale .. nechcelo sa mi a keď už sa mi chcelo, prečítala som, rozpísala koment a nikdy neodoslala. Aj napriek veku ktorý mám si niekedy pripadám, akoby som bola na úrovni desať ročného decka :D Hanbím sa za to, takže radšej komentáre nepíšem (alebo už len sporadicky). Ale prečítala som to tu! Celý článok! Vážne :)

Čo sa tvojej tvorby týka, isteže boli postavy, ktoré som mala rada, ktoré mi liezly na nervy, ale tak to každému. Tak narýchlo si viem spomenúť, že sa mi strašne páčila Samantha - tie jej hlášky a myšlienkové pochody ma dostávali.

Takže, ak sa znova rozhodneš písať, daj mi vedieť :)

A na koniec, veľa šťastia :)

9 Suki Hane Suki Hane | Web | 20. března 2014 v 1:52 | Reagovat

Ach ne. Ne, ne, ne. Kdo teď, když jsem se konečně uráčela na blog vrátit, se mnou bude sdílet mou posedlost s Percym... :-( Ty jedna osůbko, která jsi mě chápala a nemyslela sis, že jsem blázen! :D Ty, která ho žereš stejně jak já!

10 Slečna Lhářka (bývalá Marille) Slečna Lhářka (bývalá Marille) | Web | 20. února 2016 v 17:30 | Reagovat

Anti, moje nejdražší, nevím, jestli si tohle ještě někdy přečteš, protože sem pravděpodobně už vůbec nechodíš, ale to je jedno.
Chtěla jsem ti jen říct, že se mi po tobě opravdu moc moc stýská. A nejen po tobě, ale i Jack a vší tvé tvorbě. Upřímně doufám, že ještě pořád píšeš (i kdyby jen do šuplíku), protože jsi byla talent, víš? Byla by škoda to všechno zahodit. A taky doufám, že se ti ve škole daří. Dávala ti zabrat, viď? Ale tys to určitě všechno zvládla. Tak skvělá holka jako ty to stopro musela zvládnout.
Kdyby sis tenhle výkřik do prázdna náhodou přečetla, ozvi se mi, moc prosím. Protože i po té době, co jsi pryč, mi pořád chybíš.
Tvoje bývalá Marille, současná Lhářka

11 Oriflame Oriflame | Web | 4. srpna 2016 v 16:04 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama